Některé země v létě zrušily veškerá opatření, ale kvůli nárůstu počtu nakažených se k nim nyní musely vrátit. V Evropě například Dánsko nebo Nizozemsko.
V Singapuru znovu přijímají tvrdá omezení i přesto, že patří k nejvíce proočkovaným zemím světa - 85 procent dospělé populace je plně vakcinováno. Městský stát ale v poslední době čelí stoupajícímu počtu nakažených, a tak obyvatelé musí pracovat z domova a nosit respirátory, což mezi nimi vyvolalo velkou nevoli. Naposledy přitom Singapur, který má 5,7 milionu obyvatel, hlásil denní přírůstek 3474 nakažených. Dvojnásobné Česko zaznamenalo tento týden rekordních 22 tisíc.
V Singapuru se situace zhoršila na začátku října, teď ho následuje řada evropských zemí. Například na Slovensku kvůli přibývání nově nakažených a hospitalizovaných prezidentka Zuzana Čaputová varovala před katastrofou.
Předseda Psychiatrické společnosti ČLP a primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech profesor Pavel Mohr řekl deníku Aktuálně.cz, že současná vlna je z hlediska dopadů na psychiku lidí jiná než ty předchozí. Tentokrát se nerýsuje nějaký viditelný konec problémů.
"Funguje to podle našich zkušeností tak, že po fázi zklamání následuje fáze naštvání a pak fáze rezignace. Jsme v určitém stadiu, kterému se říká naučená bezmocnost. Tento pojem se používá při studiu deprese na zvířatech. Když je zvíře potrestáno a nemá žádnou možnost úniku, tak to po určité době vzdá. Tento model chování u pacientů se vyznačuje tím, že mají pocit, že ve všem selhávají. Ať se snaží jakkoliv, vždy to dopadne špatně. Ta současná situace mi to trochu připomíná," říká Mohr.
Dodává, že očekává růst frustrace hlavně mezi lidmi, kteří očkování odmítají nebo se ho bojí.
"Vzpomeňme si na první vlnu, kdy si lidé navzájem projevovali solidaritu, šili roušky a podporovali se a všichni jsme si říkali, že to zvládneme. Bylo nevyhnutelné, že přijde vystřízlivění a zklamání, když se ukáže, že to není tak jednoduché. Teď se do toho trochu vkrádá rezignace a očekávám, že poroste frustrace lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat a stěžují si, že je například nepustí do restaurace," míní Mohr.
Kolotoč frustrace
"Když člověka nebo laboratorní zvíře opakovaně uvádíte do podobné situace, která nemá výhled, tak je jasné, že to zasáhne i nejsilnější jedince. Očkování se ukazuje jako funkční, ale na některé lidi v současné době může působit jako nedostatečná ochrana před pandemií, takže to ještě více přispívá k beznaději," uvedl pro Aktuálně.cz klinický psycholog Radek Ptáček, který působí na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podobný názor má i prostějovský psychoterapeut Adam Suchý. "Lidská psychika je schopná zvládnout poměrně velkou zátěž, pokud je stres ohraničený a předvídatelný. Když vám ale někdo posunuje cílovou pásku opakovaně dál a dál, síly začnou docházet, objevuje se beznaděj, rezignace, frustrace a z ní pramenící agrese," říká.
"Nejde jen o virus samotný, ale také o související opatření, dopady ekonomické a psychické, záplavu protikladných informací a dezinformací a polarizaci společnosti. Lidé přestali táhnout za jeden provaz, mnozí přestali věřit v lepší budoucnost a velká část z nich toho už má dost. Na jakoukoli informaci o covidu-19 reaguje jako býk na červený hadr."
Evropským příkladem frustrace z dlouhého trvání pandemie je Nizozemsko. Tamní vláda rozhodla, že od této soboty kavárny, restaurace a supermarkety budou muset zavřít nejpozději v osm hodin večer. Návštěvy v domácnostech se mají omezit tak, aby se nesešli více než čtyři lidé.
Okamžitě po oznámení těchto restrikcí propukla demonstrace několika stovek lidí před sídlem kabinetu v Haagu. Policie několik z nich zatkla.
Násilné protesty se konaly v Nizozemsku už na jaře, stejně jako v sousední Belgii. Rozháněli je policisté na koních a s vodními děly. V Praze policisté zasahovali na demonstraci na Staroměstském náměstí loni 18. října. Ve středu, na výročí 17. listopadu, se znovu na Staroměstském náměstí sešlo zhruba deset tisíc lidí. Řečníci zpochybňovali existenci pandemie a smysl očkování. V Bratislavě byli při středečních protestech lidí odmítajících proticovidová opatření zraněni dva policisté, devět lidí policie zadržela.
"V polarizaci mezi očkovanými a neočkovanými vidím opravdu zásadní problém, i v Evropě jsou násilné protesty. Ti, kteří se nechtějí dát očkovat, berou zdraví do vlastních rukou. Očkování dává určitou šanci, abychom zmírnili závažný průběh nemoci, a já se domnívám, že zásadní roli teď musí sehrát stát. Musí vzniknout pozitivně laděná kampaň k očkování, to je jediná cesta ven z bludiště. Jinou si neumím představit," uvádí psycholog Ptáček.
Vražda na benzince a výzvy k násilí
Německem letos v září otřásl případ vraždy na čerpací stanici ve spolkové zemi Porýní-Falc. Muž tam zastřelil mladého prodavače poté, co jej brigádník vyzval, aby si nasadil respirátor. Útočník sympatizoval s hnutím Querdenken, které odmítá očkování a pandemii označuje za výmysl.
Italská policie zase o víkendu provedla domovní prohlídky u sedmnácti radikálních odpůrců očkování proti covidu-19, kteří jsou podezřelí z podněcování k násilí a použití zbraní vůči vládním úředníkům, lékařům či novinářům kvůli jejich podpoře koronavirových restrikcí. Policie v prohlášení uvedla, že monitoruje chat na mobilní aplikaci Telegram nazvaný Basta Dittatura (Dost bylo diktatury). Měl několik desítek tisíc účastníků.
V Rakousku od pondělí platí přísná pravidla pro neočkované. Lidé, kteří se nebudou moci prokázat certifikátem o očkování proti covidu-19 nebo potvrzením, že nemoc v uplynulých 180 dnech prodělali, budou moci vyjít z domu jen kvůli nákupu nezbytného zboží, cestě do práce a fyzickému či psychickému odpočinku. Výjimka platí pro děti do dvanácti let, které se zatím neočkují. Podle návrhu by měl takzvaný lockdown pro neočkované platit do 24. listopadu.
Psychoterapeut Suchý má pro lidi, kteří se nechtějí nechat očkovat, pochopení. "Celkovou polarizaci nejen ohledně očkování vnímám jako jeden z největších problémů současné společnosti a dost z ní viním tragicky selhávající komunikaci ve veřejném prostoru ze strany vládní reprezentace i odborných skupin," vysvětluje.
"Za dva roky se nezměnila zastrašující, manipulující a výhružná dikce, poskytování neúplných informací na jedné a zahlcování zbytečnými informacemi na druhé straně. Chybí uznání toho, že lidé mohou mít obavy a strach a mnohým věcem nerozumí. Místo toho jsou zesměšňováni, nálepkováni jako popírači či stigmatizováni jako viníci současné situace. Chybí přiznání, že zatím je spousta poznatků v rovině hypotéz, že toho ještě hodně nevíme, že se udělala spousta chyb, tečka za epidemií nevyšla a samotné očkování stačit nebude," domnívá se psychoterapeut.
Plošné povinné očkování dosud neplatí nikde v Evropě, ačkoliv řada lékařů a expertů po něm volá. Rakousko v pátek oznámilo, že povinnost zavede od 1. února.
