Z Indie přicházejí zprávy o nedostatku kyslíku a přeplněných nemocnicích. Razance a rychlost, s jakými virus dokázal zahltit tamní zdravotnický systém, překvapily i mnohé vědce.
Už několik dní v řadě země hlásí více než 300 tisíc nakažených denně. V úterý to bylo dokonce 360 tisíc, což je vůbec nejvyšší přírůstek zaznamenaný v jedné zemi na světě od začátku epidemie. Celkový počet úmrtí s koronavirem překonal 200 tisíc.
Všechny viry mutují a vytvářejí odlišné varianty. Některé z těchto mutací jsou nevýznamné, jiné dokážou snížit nebo naopak zvýšit nakažlivost viru.
Indickou variantu vědci poprvé odhalili loni v říjnu. Pro odborníky je nová varianta koronaviru B.1.617 velkou záhadou a zatím o ní vědí jen málo.
International cooperation at work! Appreciate the shipment of vital medical supplies from 🇬🇧 including 100 ventilators & 95 oxygen concentrators that arrived early this morning. pic.twitter.com/MBZFwSn4cH
— Arindam Bagchi (@MEAIndia) April 27, 2021
Zatím se podařilo zjistit, že má hned několik mutací. Klíčové jsou ale dvě mutace takzvaného spike proteinu. Obranný systém organismu je kvůli tomu dokáže hůře rozpoznávat a bránit se.
Není ale jasné, jak moc je v Indii nová varianta rozšířená. V zemi se testuje jen málo a ještě méně pozitivních případů projde takzvaným sekvenováním, jež umí odhalit nové mutace. To trvá až několik dnů, a navíc je drahé. Vše komplikuje i skutečnost, že sekvenování v Indii provádí jen deset laboratoří, upozorňuje americký deník Wall Street Journal. Proto není jasné, jak velký podíl na celkovém počtu nakažených má právě tato varianta.
Nejasné důkazy
V Indii se také objevily jak britská, tak brazilská mutace. Obě jsou přitom nakažlivější než původní varianta viru.
"Navzdory alarmujícímu nárůstu počtu nových případů v Indii jednoduše nemáme dost důkazů na to, abychom mohli vinit novou indickou variantu," uvedla pro britský deník Financial Times Nancy Jaserová, expertka z analytické společnosti GlobalData, která se věnuje mutacím.
Zatím ani není jasné, zda je nová varianta nakažlivější. Ani pro toto tvrzení totiž není dostatek důkazů.
Jeremy Kamil, virolog z americké Louisiana State University, uvedl pro stanici BBC, že indická varianta je podle něj nakažlivější než původní virus. Přirovnal ji k britské mutaci, která se šíří snadněji. "Pochybuji, že je indická varianta nakažlivější než ta britská. Nemusíme panikařit," řekl.
Zafungují vakcíny? Zřejmě ano
Otazník se také vznáší nad tím, zda na indickou variantu zabírají dostupné vakcíny, kterými se v Evropě očkuje.
Očkovací látky zatím dle dostupných dat fungují proti zmíněné britské mutaci. Na druhou stranu mutace z Brazílie nebo Jihoafrické republiky snižují jejich účinnost. "To, zda si vakcíny dokážou udržet účinnost proti novým variantám, které vznikají v Indii, zatím není jasné. Zřejmě budou mít alespoň nějakou účinnost," myslí si Peter English, britský odborník na nakažlivé nemoci.
#WATCH#India 's national capital- New Delhi, running out of space fr cremations of #Covid patients
— Sukirti Dwivedi (@SukirtiDwivedi) April 26, 2021
Atleast 100 new cremation platforms under construction at Sarai Kale Khan crematorium which currently has space for 20 bodies but is receiving 60-70 bodies per day@ndtv pic.twitter.com/mZXPyUAIyU
Profesor Ravi Gupta z britské Univerzity v Cambridgi hovoří podobně. "I když vakcíny nezabrání tomu, abychom se nakazili, zabrání těžkému průběhu a úmrtí," uvedl.
Indická varianta se objevila například v Řecku, Velké Británii nebo Švýcarsku. V Česku je podezření na dva případy. Země proto zakazují cesty do Indie. Z ní se tak do tuzemska mohou vrátit jen Češi nebo rezidenti, kteří tu žijí. Čeká je pak hned trojice PCR testů.
Za vzestupem koronavirové nákazy v Indii zřejmě stojí kombinace několika faktorů. Přestože zhruba od února začalo nakažených přibývat, indický premiér Naréndra Módí pořádal velké předvolební mítinky. V Indii se navíc bez výraznějších omezení konala řada velkých náboženských shromáždění, kde se setkaly až miliony lidí z různých koutů země. Mnozí z nich neměli roušky ani se jinak nechránili. Šíření nakažlivých chorob nahrává i hustota obyvatel a nedostatečný systém zdravotní péče.