"Zaměstnanci amerického konzulátu měli bohaté zkušenosti a znalosti o tibetské situaci. I když často nemohli do oblasti vycestovat, byli schopni podrobně sledovat čínské zásahy v Tibetu. Byli to opravdoví odborníci," vysvětluje pro server Aktuálně.cz americký novinář Greg C. Bruno, autor knihy o čínské nadvládě v Tibetu (Blessings from Beijing: Inside China's Soft-Power War on Tibet).
Konzulát ve městě Čcheng-tu byl navíc poměrně velký. Podle Bruna fungoval i jako základna pro odborníky, kteří se věnovali rozvoji vztahů mezi USA a Čínou. Ty se v posledních letech dramaticky horší. Vzájemné uzavření a vyklizení konzulátů je poslední eskalací.
Peking svůj odvetný krok zdůvodnil tím, že někteří zaměstnanci amerického konzulátu se vměšovali do čínských vnitřních záležitostí, poškozovali čínské bezpečnostní zájmy a vyvíjeli aktivity odporující jejich diplomatickému poslání. Konkrétnější ale čínská vláda nebyla.
"Konzulát byl 35 let středobodem našich vztahů s obyvateli západní Číny, včetně Tibetu," reagovalo americké ministerstvo zahraničí. "Rozhodnutí čínské komunistické strany nás zklamalo a budeme se dál snažit zůstat ve spojení s lidmi z tohoto důležitého regionu prostřednictvím našich dalších diplomatických misí v Číně."
Peking tímto krokem reagoval na uzavření čínského konzulátu v americkém městě Houston. Podle Bílého domu odtud Čína kradla vědecké poznatky z USA. Tyto snahy se navíc v poslední době zrychlovaly a mohly podle oficiálního stanoviska souviset s úsilím o vyvinutí vakcíny proti koronaviru.
Republikánský senátor za Floridu Marco Rubio se nechal slyšet, že konzulát v Houstonu byl "obrovské špionážní centrum".
Američané byli mírnější
Důkazy ale Spojeným státům chybí. Podle amerického časopisu Foreign Policy jsou ve skutečnosti důvody k takovému tvrzení poměrně vágní. Skutečným důvodem podle něj může být odplata za to, jak se čínské úřady obecně chovaly k americkým diplomatům, kteří se do Číny vraceli po zvládnutí tamější epidemie. Úřady je rozvážely na testy na covid-19, a pokud byl někdo z nich pozitivní, musel na vlastní náklady odletět drahým soukromým letem zpátky domů.
Údajná špionáž v Houstonu, pokud k ní docházelo, je podle amerického listu zanedbatelná. V USA je dalších šest čínských diplomatických misí: velvyslanectví ve Washingtonu, stálá mise při OSN a konzuláty v New Yorku, Los Angeles, Chicagu a San Francisku.
Podle magazínu Politico se nicméně aktivita čínských tajných služeb soustřeďuje na Silicon Valley v San Francisku. Foreign Policy s odkazem na zdroj z ministerstva zahraničí uvádí, že původně Washington uvažoval o uzavření právě tohoto konzulátu. Nakonec ale vybral Houston, protože byl menší a méně důležitý.
Čínští diplomaté reagovali na zprávu o uzavření jejich konzulátu tak, že demonstrativně spálili diplomatické dokumenty. Kvůli požáru na místo dokonce přijeli hasiči.
Podle Grega C. Bruna je však americká ztráta větší. Američané se totiž zatím nerozhodli otevřít konzulát ve Wu-chanu, který opustili kvůli pandemii koronaviru. "Washington tak ztratil významný dohled nad Čínou, a to nejen v otázce Tibetu," vysvětluje.
Hledat viníka
Vztahy mezi oběma velmocemi se zhoršily právě v době pandemie. Americký prezident Donald Trump kritizuje Čínu za to, že nezvládla šíření koronaviru zastavit. V minulosti dokonce bez jakýchkoliv důkazů přímo řekl, že virus nejspíš pochází z laboratoře ve Wu-chanu.
Americký novinář Bruno si myslí, že tím chce Trump odvrátit pozornost od vlastního neúspěchu při zvládání pandemie. "S blížícími se listopadovými (prezidentskými) volbami možná doufá, že nakonec vinu hodí na někoho jiného," říká.
"Co se týče Číny, je mnohem těžší rozeznat její motivy. O to jsou ale zajímavější. Čínská autoritářská vláda teď vyvolává jen malé protesty. Pokračuje v represích v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, v Tibetu, v Hongkongu. Peking je celkem úspěšný v přesvědčování světa, že v době pandemie je spíš spasitelem než viníkem," dodává Bruno.
