Peking - Čína zvyšuje svůj vojenský rozpočet o téměř 13 procent a tento prudký nárůst vyvolává v ostatních zemích regionu značné obavy.
Čínská armáda dostane v roce 2011 celkem 601,1 miliardy yüanů (91, 5 miliardy dolarů), což znamená oproti loňskému roku, kdy vojenský rozpočet činil 532,1 miliard yüanů, nárůst o 12,7 procenta.
Mluvčí čínského parlamentu Li Čao-sing v pátek sdělil, že toto navýšení je oprávněné. Tvrdil dále, že Čína nepředstavuje pro nikoho hrozbu.
"Čínské výdaje na obranu jsou poměrně nízké, posuzujeme-li je podle světových standardů," prohlásil Li podle BBC.
Peking opakovaně zdůrazňuje, že rozpočet jeho armády, která je největší na světě a má 2,3 miliony mužů, je ve srovnání se Spojenými státy zcela skromný.
Navrhovaný rozpočet Pentagonu pro fiskální rok 2012 činí 553 miliardy dolarů a je tedy šestkrát vyšší než čínský.
Nervozita v regionu
Analytici ale upozorňují, že Peking vydává na armádu ve skutečnosti mnohem více, než oficiálně uvádí.
"Panuje obecný názor, že tato čísla jen okrajově odrážejí skutečné celkové (čínské vojenské) výdaje," řekl agentuře Reuters Dean Cheng, expert na čínskou armádu, který pracuje pro konzervativní americkou nadaci Heritage Foundation.
Ostatní země v oblasti se podle toho chovají. Indie tento týden již oznámila navýšeného svého vojenského rozpočtu o téměř 12 procent, i když její výdaje na obranu jsou zatím ve srovnání s čínskými méně než poloviční.
Nervózní je i Japonsko a především Tchaj-wan, který Čína považuje za nedílnou součást svého území. Tchaj-pej proto očekává pomoc od USA i západoevropských zemí, od nichž chce nakoupit moderní zbrojní systémy.
Teritoriální spory v Jihočínském moři
Čína vyvíjí vlastní neviditelný stíhací letoun a zřejmě letos spustí na vodu svoji první letadlovou loď - o rok dříve, než očekávali američtí analytici.
Současně si se stále větší razancí činí teritoriální nároky na některé ostrůvky v Jihočínském moři a rozsáhlé vody kolem nich. Kvůli tomu se opakovaně dostává do sporů s některými zeměmi jihovýchodní Asie.
Podle analytiků Pekingu jde však více o rybolov a bezpečné námořní trasy než o údajná velká ropná ložiska pod mořským dnem. Do Číny proudí přes Jihočínské moře 80 procent jí dovážených energetických surovin.
Konflikt však nehrozí, protože pro Peking je rozhodující růst čínského hospodářství, nikoli zvyšování vojenského vlivu ve světě.
Ze strategického hlediska se však Čína snaží dělat vše proto, aby Spojeným státům maximálně ztížila jejich mocenskou přítomnost v oblasti, kterou považuje za svůj "zadní dvorek".
