Postoj režimu k náboženství se mění. Ovšem jen potud, dokud žádná náboženská komunita nebo víra neohrožuje mocenské postavení komunistické strany. Tam hranice tolerance končí.
Fóra ve městě Chang-čou se účastní na tisíc buddhistů ze třiceti zemí. Vláda bere událost jako šanci prezentovat světu vstřícnost vůči náboženství. Oficiálním heslem fóra je věta "Harmonický svět začíná v mysli."
Apolitičtí buddhisté nejsou nebezpeční
Buddhimus Čínu výrazně ovlivnil, přestože za aktivní či praktikující buddhisty se dnes považuje asi sto milionů Číňanů, tedy necelých deset procent obyvatel země. Podle analytika agentury Reuters Benjamina Kang Lima představuje buddhismus se svojí malou politickou angažovaností a odmítáním násilí pro vládnoucí stranu malé nebezpečí.
Obliba buddhismu navíc prudce roste mezi mládeží a ve velkých městech, kde mnozí lidé v době velkých ekonomických změn a stále se zrychlujícího způsobu života začínají pociťovat potřebu náboženství a duchovního ukotvení.
Samotné zahájení fóra ale odhalilo zároveň problém, který Čína s buddhismem má. Tibetského dalajlámu. Jeden z nejdůležitějších mužů tohoto náboženství a duchovní vůdce Tibeťanů i mnoha dalších buddhistů na shromáždění chybí. Podle jednoho z vládních představitelů by vnesl na fórum "disharmonický tón."
Infobox
STÁTY, KDE BUDDHISMUS PŘEVLÁDÁ NEBO MÁ VLIV
Srí Lanka, Thajsko, Barma, Laos, Kambodža, Bhútán, sever Indie, Vietnam, Singapur, Čína, Mongolsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Japonsko,
Čína stále odmítá dialog s dalajlámou a obviňuje ho, že chce nezávislost Tibetu. Dalajláma, který uprchl z Číny v roce 1959, tvrdí, že by se spokojil s autonomií.
Nejmladší politický vězeň na světě
Hlavní slovo tak měl šestnáctiletý tibetská pančenláma Gjalcchän Norbu, kterého ovšem do druhé nejvyšší funkce v tibetské buddhistické hierarchii dosadil Peking. Ten vyzýval k podpoře čínského vedení. "Čínská společnost vytváří dobré podmínky pro rozvoj buddhistické víry," prohlásil "oficiální" pančenláma.
Dalajláma už dříve sám zvolil svého pančenlámu, ale toho úřady zatkly v roce 1995, když mu bylo šest let. Je držen na neznámém místě a organizace Human Rights Watch ho označuje za patrně nejmladšího politického vězně na světě.
Chrámy zničené revolucí se obnovují
Stovky tibetských buddhistických mnichů zůstávají ve vězení, jednu z mnišek nedávno režim po patnácti letech propustil a povolil jí odjet na léčení do USA.
Mimo Tibet však buddhismus prožívá v Číně renesanci. Kláštery, zničené v šedesátých a sedmdesátých letech během kulturní revoluce, se rekonstruují. V posledních letech jich povstalo z trosek přes dvacet tisíc.
Náboženství, která vznikla na západ od Číny - křesťanství a islám - to v ní mají přece jen obtížnější než buddhismus nebo specificky čínská učení, jako jsou konfucianismus a taoismus.
Katolíci se dělí na dvě skupiny
Katolická církev nesmí v Číně působit, protože diplomatické styky mezi Vatikánem a Pekingem byly přerušeny v roce 1951. Režim proto vytvořil státem kontrolovanou, takzvanou Vlasteneckou katolickou církev, jejíž věřící se nesmí hlásit k papeži.
Ta má jen pět milionů členů, počet tajných katolíků věrných Vatikánu se odhaduje na osm milionů. Nový papež Benedikt XVI. dal najevo zájem o zlepšení vztahů s Čínou, ta zatím přímá jednání odmítá.
Patrně ještě horší je situace muslimů na západě země v provincii Sin-ťiang. Režim podezírá tamní obyvatele ze snahy o odtržení a tvrdě brání projevům jakékoliv nespokojenosti. Organizace Human Rights Watch tvrdí, že vláda obviňuje všechny disidenty a odpůrce režimu z terorismu a využila k tomu útoků z 11. září 2001. Podle ní jsou zatýkany ročně tisíce lidí, úřady zavírají či bourají mešity.
