Ve středu v noci našeho času by měla odstartovat po pětileté pauze první čínská posádka mířící do vesmíru. Jejím cílem bude první z modulů, který tvoří základ čínské vesmírné stanice s názvem Tchien-che, Nebeská harmonie. Celá stanice by měla být dokončena po připojení dalších dvou modulů v příštím roce.
Posádku tří tchajkonautů, jak se čínským kosmonautům přezdívá, vynese z pouště Gobi raketa Dlouhý pochod 2F. Její start bude možné sledovat v přímém přenosu na portálu YouTube.
"Kosmická loď a rakety jsou v dobré kondici, stejně jako další zařízení na startovací dráze a vybavení," cituje specializovaný server Space.com Čínskou korporaci pro vědu a technologii v letectví a kosmonautice, která má jednu z hlavních rolí v čínském vesmírném programu.
Crew will spend three months orbiting on Tianhe, or Heavenly Harmony, station (AP) https://t.co/ciwMU4MyuY
— Khaosod English (@KhaosodEnglish) June 16, 2021
Tchajkonauti zde stráví 90 dní, čímž o dva měsíce překonají nejdelší dobu, jakou kdy čínský občan strávil ve vesmíru. Posádka bude pracovat na stavbě a opravách modulu, s čímž jí pomůže 15 metrů dlouhá robotická paže. Také je čeká několik výstupů do volného vesmíru. V něm by měli strávit více času, než je dosud běžné.
"Astronauti opouštějící modul se stanou novou rutinou a doba strávená (ve volném vesmíru) se velmi prodlouží," řekl čínskému státnímu deníku Global Times Jang Li-wej, který byl vůbec prvním Číňanem ve vesmíru a v současnosti je ředitelem Čínského úřadu pro vesmírné inženýrství.
Po dokončení stanice se její životnost odhaduje minimálně na deset let. Je proto možné, že bude za pár let jedinou funkční stanicí na oběžné dráze. Životnost ISS pomalu končí, funkční by měla být jen do roku 2028, připomíná britský deník The Guardian.
Budoucí vesmírná velmoc
To by pro asijskou zemi, která se podle agentury Reuters snaží být do roku 2030 jednou z hlavních vesmírných velmocí, představovalo velký úspěch. Čína na sebe upozornila už před dvěma lety přistáním na odvrácené straně Měsíce nebo letos v květnu přistáním sondy na Marsu. Zároveň plánuje poslat na Měsíc člověka. Podle australské stanice ABC News by šlo o nejvzdálenější cestu, kterou by člověk ve vesmíru učinil.
A své kosmické úspěchy prezentuje i ve státních médiích. "Je to od začátku roku velké téma," říká pro Aktuálně.cz sinolog Filip Jirouš z projektu Sinopsis. Podle něj je jedním z faktorů, proč se o vesmíru tolik mluví, i blížící se sté výročí založení čínské komunistické strany, které připadá na začátek července. "Není to zásadní novinka a propagandistickou show kolem toho nedělají jenom letos, ale nyní to zintenzivnili," říká k informování o vesmírných aktivitách.
Jeho slova ilustrují i příspěvky běžných Číňanů na sociálních sítích. "Naše vlast je mocná. Start rakety je dárek k 100. výročí od založení komunistické strany," cituje jeden z nich Reuters.
Neochota spolupracovat s Čínou
Až skončí ISS, může se stát, že se mezinárodní projekty budou muset obracet na Čínu. I tím by stoupl vliv země ve vesmíru. "Tohle byl vždy cíl čínského vesmírného programu: vybudovat alternativní kapacity, normy a instituce pod vedením Číny," píše server The Diplomat. K pomoci se stavbou čínské stanice svolilo už Rusko a spolupráce na vesmírných výpravách byla nabídnuta i dalším státům - například Indii nebo zemím zapojeným do čínského projektu Pás a stezka, jako je Lucembursko.
"Nebojím se toho, že se Číně daří, ale že naši partneři chodí za Čínou a my se tváříme spokojeně. Necháváme je vybudovat si vlastní vesmírnou stanici," obává se například bývalý americký astronaut Charles Bolden.
Sinolog Jirouš však nechce předem odhadovat, za bude Čína skutečně vesmíru dominovat. Domnívá se ale, že vesmír bude další místo, kde může dojít ke konfliktu. "Oběžná dráha není nekonečná a Čína se snaží využít všech svých výhod a metod, aby si zajistila nejvyšší počet satelitů," říká. "Je to další místo střetu, protože Čína s Ruskem si budují vlastní vesmírnou stanici, a tím vyzývají celosvětový vesmírný program vedený americkou NASA," myslí si.
A mohla by s Pekingem spolupracovat na vesmírném programu i Evropská unie? "Ochota spolupracovat bude na obou stranách čím dál menší. Od samotné Evropské kosmické agentury (ESA) bych asi moc vřelosti neočekával a summity NATO a skupiny G7 nyní ukázaly, že éra spolupráce končí," dodává Jirouš. Severoatlantická aliance tento týden označila Čínu za "systémovou výzvu" a oznámila, že se chce postavit jejím ambicím.
