Peking - Čína vyšle ve čtvrtek do vesmíru experimentální plavidlo, které bude předstupněm k vybudování čínské vesmírné stanice.
Modul Tchien-kung 1 (Nebeský palác 1) bude bez lidské posádky a vynese ho na oběžnou dráhu raketa Dlouhý pochod, která odstartuje z kosmodromu Ťiou-čchüan v provincii Kan-su, jež leží u Mongolska.
Skutečnou zkouškou čínských vesmírných technologií nebude však tento start, který by měl být již jen rutinní záležitostí, ale spojení osmitunového Nebeského paláce s dalším modulem bez lidské posádky, které se odehraje zřejmě o několik týdnů později.
Toto plavidlo pod označením Šen-čou 8 (Božské plavidlo 8) Čína musí teprve do kosmu dopravit. "Hlavním cílem vyslání Nebeského paláce 1 na oběžnou dráhu je experiment se setkáním a spojením modulů ve vesmíru," citovala agentura Nová Čína nejmenovaného mluvčího, který dodal, že tímto způsobem "se nasbírají zkušenosti pro stavbu vesmírné stanice".
Čínské vládě na tomto vesmírném programu velmi záleží a je to také jeden z důvodů, proč Peking zřejmě dělá vše proto, aby raketa Dlouhý pochod s modulem Nebeský palác slavnostně odstartovala těsně před 1. říjnem, dnem vzniku Čínské lidové republiky.
Nová Čína uvedla, že podle předpovědi počasí bude nejvhodnějším dnem pro start čtvrtek nebo pátek.
Cílem (zatím) Měsíc
Bez schopnosti přistát u nějakého modulu na oběžné dráze nelze provozovat žádnou vesmírnou stanici a provádět pokročilý výzkum kosmu.
Země, jež k tomu potřebné technologie nemá, je omezena na vysílání malých satelitů, které musejí na orbitě pracovat samostatně.
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru jako teprve třetí země na světě ve vlastní lodi svého prvního astronauta a její ambice v této oblasti rostou.
Po Nebeském paláci 1 chce vyslat do kosmu v dalších letech laboratoře Nebeský palác 2 a 3, které by už mohly mít i lidskou posádku, a začne připravovat stavbu šedesáti- až sedmdesátitunové plnohodnotné vesmírné stanice.
Peking navíc příští rok chystá let na Měsíc, na který hodlá dopravit vlastní "lunochod", na rok 2017 plánuje další výpravu k němu s tím, že by se jeho plavidlo tentokrát mělo vrátit na Zemi se vzorky měsíční půdy a kamenů.
O další tři roky později chce poslat na Měsíc již loď s lidskou posádkou, i když tento záměr zatím oficiálně nepotvrdil.
Čína se má čím pochlubit. Svůj první satelit vyslala na oběžnou dráhu teprve v roce 1970, ale od roku 1996 odstartovalo z jejích tří kosmodromů celkem 75 raket Dlouhý pochod bez jediného selhání.
Bez USA
Spojené státy sledují rozvoj čínského kosmického programu s rostoucí nedůvěrou. Experti sice prohlašují, že Čína jen dohání USA a Rusko a že projekt Nebeský palác je teprve na úrovni srovnatelné s americkým programem Gemini ze 60. let minulého století.
Washington znepokojuje však rychlost, jakou se to děje. Bodem zvratu byl z hlediska Američanů rok 2007, kdy Čína zničila v rámci řízené operace balistickou raketou svůj vlastní vysloužilý satelit.
Skutečnost, že Peking disponuje takovou technologií, tehdejší Bushovu administrativu silně zaskočila a vyvolala mezi oběma státy značnou nedůvěru.
USA, Rusko, EU a další země společně provozují Mezinárodní vesmírnou stanici, ale Čína se na její stavbě a využívání nepodílí.
Prezidenti Obama a Chu Ťin-tchao se v roce 2009 pokusili tuto situaci změnit a zahájit společný výzkum kosmu.
Žádná významná spolupráce však navázána nebyla kvůli napětí, jež vládne v posledním desetiletí mezi Washingtonem a Pekingem kvůli sporům v hospodářské a politické oblasti i v dodržování patentových práv.
USA se obávají, že Čína by společných projektů v kosmu mohla využít k získání supermoderních amerických technologií a výměnou za ně nic neposkytnout.
V této souvislosti je určitou ironií, že otcem čínské kosmonautiky je profesor Čchien Süe-sen, muž, který vystudoval Kalifornský technologický institut (Caltech) a založil na něm vynikající laboratoř výzkumu tryskových motorů.
Během mccarthyovské hysterie v 50. letech byl však z Caltechu vyhozen a obviněn ze špionáže. Hluboce uražený vědec se pak rozhodl vrátit do rodné Číny.
Právě tento muž zkonstruoval raketu Dlouhý pochod a díky své technické genialitě a také znalostem získaným v USA položil základy čínského výzkumu vesmíru.
Francie a Rusko takové obavy nemají a plánují s Čínou společné kosmické projekty.
