Dosud čínští výrobci zbraní v ročenkách SIPRI nefigurovali kvůli utajování klíčových statistik Pekingem. Jenže vzhledem k tomu, že se čínské společnosti stále častěji dostávají na burzu, množství dostupných informací o čtyřech největších výrobcích zbraní roste.
"Větší množství údajů nám umožňuje alespoň hrubý odhad jejich výroby," píše se v prohlášení SIPRI.
Čtyři čínské zbrojní společnosti podle ústavu vyrobily v roce 2017 zbraně v hodnotě 54,1 miliardy dolarů (téměř 1,4 bilionu korun). Na trhu pak vedly firmy ze Spojených států s výrobky v hodnotě 226,2 miliardy dolarů (v přepočtu 5,7 bilionu korun) a na třetím místě bylo Rusko s 37,7 miliardy dolarů (bezmála bilion korun).
'#Chinese arms companies, while diversified in the sense that they produce both #civilian and #military goods, are more concentrated in one weapon sector' — Full analysis in SIPRI's latest report 'Estimating the Arms Sales of Chinese Companies' ➡️ https://t.co/0xOVlp78vW pic.twitter.com/JwjZ0l334a
— SIPRI (@SIPRIorg) January 28, 2020
"Se založením čínského zbrojního průmyslu výrazně pomohli Sověti za Josifa Stalina a ještě zpočátku za Nikity Chruščova. Pak sice přišla roztržka s Moskvou, ale to už byly základy vybudované," uvedl pro Aktuálně.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
"Technologie pro průmysl pomáhaly získávat tajné služby, třeba během války ve Vietnamu Číňané získali mnoho trofejní techniky. V devadesátých letech zase s Čínou hojně spolupracoval Izrael, ale i celá řada západních států," dodává.
Výroba motorů i samotných stíhaček
I tak je ale podle analytika pokrok úctyhodný, ještě dekádu zpátky Číňané záviseli na dodávkách vysokých technologií z Ruska. "Dnes už jsou schopni vyrobit si téměř všechno sami. Jediné, co ještě stále nakupují, jsou letecké motory pro velké stroje. Motory do stíhaček už vyrobit umí, ale do dopravních letadel nebo bombardérů ne. Tady metoda reverzního inženýrství, tedy že rozeberu mechanismus do posledního šroubku a pokusím se to zkopírovat, zjevně nefunguje," vysvětluje Visingr.
Podle něj Číňané hlavně vynikají ve schopnosti zahájit výrobu nových zbraní. "Vezměte si třeba jejich neviditelnou stíhačku J-20. Ta poprvé vzlétla v roce 2011, rok po podobném ruském stroji Su-57. Jenže dneska Čína své letadlo vyrábí sériově, zatímco Rusko kusově," říká bezpečnostní odborník. Rusové vyrobili Su-57 celkem jedenáct, jeden z nich se však zřítil.
Zmíněnou stíhačku J-20, přezdívanou Mocný drak, vyrábí Aviation Industry Corporation of China (AVIC), která je podle údajů SIPRI největší čínskou zbrojní společností. Neztrácí se ani v mezinárodním srovnání, s prodejem ve výši 20,1 miliardy dolarů (přes půl bilionu korun) by se v žebříčku za rok 2017 umístila na šestém místě.
China North Industries Group Corporation (NORINCO), která vyrábí pozemní zbraňové systémy, by skončila na osmém místě s prodeji ve výši 17,2 miliardy dolarů (435 miliard korun).
Žádné podřadné zboží
"Mluvíme o celkové výrobě, nikoli o exportu, tam Čína Rusko ještě nepředběhla. Ale klidně se to během dvou tří let může stát," myslí si Lukáš Visingr. Pekingu hraje do karet, že nyní na rozdíl od dob studené války státy nenakupují jen u jednoho dodavatele podle toho, na které straně barikády stojí.
"Nedávno se konala vojenská přehlídka v Thajsku, kde byla americká, ruská, francouzská i čínská technika. Stále více států zastává politiku všech azimutů," vypočítává Visingr.
Zbraňové systémy "Made in China" jsou pro renomované výrobce stále silnějším soupeřem. "Pryč jsou doby, kdy čínské zbraně kupovali jen ti nejchudší. Dnes je to relevantní soupeř i pro Rusko. Třeba Srbsko je velkým ruským spojencem, ale drony nakonec nakoupilo od Číny. Číňané zatím nejsou v žádné oblasti absolutní špičkou, ale rozhodně nevyrábějí nějaké podřadné zboží," uzavírá Visingr.
