Tokio - Větší provokaci si Peking stěží dokáže představit. Bývalý tchajwanský prezident Li Teng-chuej, který je jako zarytý zastánce nezávislosti ostrova na pevninské Číně už dlouho trnem v oku čínským představitelům, dnes navštívil tokijskou svatyni Jasukuni.
Tu považuje Peking za nepřijatelný symbol japonského militarismu, neboť slouží k uctívání památky těch, kdo padli v boji za japonského císaře. Včetně více než tisícovky lidí odsouzených po druhé světové válce za válečné zločiny.
Tamní muzeum navíc obsahuje výklad druhé světové války, který je podle mnohých kritiků značně tendenční a vysvětluje japonskou válečnou agresi jako akt sebeobrany.
Čína: Jsme "silně nespokojeni"
Návštěvy japonských představitelů v této šintoistické svatyni proto pravidelně vyvolávají roztržky v čínsko-japonských vztazích, které jdou druhou světovou válkou velmi poznamenány.
Nejinak tomu bylo i tentokrát. Čína vyjádřila s průběhem návštěvy bývalého tchajwanského státníka v Japonsku "silnou nespokojenost".
A mluvčí ministerstva zahraničních věcí na tiskové konferenci v Pekingu dodala, že by se Japonsko mělo řídit vlastními mezistátními dohodami.
Tokio má totiž diplomatické vztahy pouze s Čínou, nezávislost Tchaj-wanu stejně jako většina zemí světa oficiálně neuznává.
Li, který stál v čele Tchaj-wanu v letech 1988-2000, ale popírá, že by jeho návštěva Jasukuni měla jakýkoli politický podtext.
"Je to čistě osobní záležitost, nehledejte v tom prosím nic politického nebo historického," promlouval Li v japonštině k novinářům v Tokiu (v Japonsku kdysi studoval). "Návštěva svatyně je prostě něco, co jako řádný člen rodiny musím udělat, abych projevil úctu mému staršímu bratrovi."
Japonsko: Nemělo by to mít žádný vliv
Zmiňovaný sourozenec 84letého exprezidenta zemřel během služby japonské císařské armádě za druhé světové války, kdy byl Tchaj-wan japonskou kolonií.
Jeho jméno je tak v "knize duší" tokijské svatyně zapsáno mezi bezmála 28 tisíci dalších Tchajwanců a více než 21 tisíci Korejců z celkového počtu téměř dvou a půl miliónu mužů a žen.
Také mluvčí japonského kabinetu na tiskové konferenci v Tokiu zdůraznil, že Liova návštěva měla soukromý charakter a "neměla by mít žádný vliv na čínsko-japonské vztahy".
S tím podle agentury Reuters souhlasí i většina analytiků, podle nichž proces sbližování mezi Japonskem a Čínou, který po svém příchodu k moci zahájil premiér Šinzo Abe, bude pokračovat.
ČTĚTE VÍCE: Čínský premiér poprvé mluvil v japonském parlamentu
Za vlády jeho předchůdce Džuničira Koizumiho se vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi značně zhoršily mimo jiné i v důsledku jeho pravidelných návštěv Jasukuni.
Kostarické prozření
Čína si však momentálně především užívá čerstvý diplomatický úspěch. Kostarika, která dosud patřila mezi hrstku zemí, jež ze dvou Čín uznávaly právě tu nekomunistickou na Tchajwanu, totiž po 60 letech přehodnotila svůj postoj a ve středu navázala vztahy s Pekingem.
Důvody tohoto obratu jsou především ekonomické, jak přiznal i kostarický prezident Oscar Arias Sánchez. Vláda nevelkého středoamerického státu by ráda přilákala do země čínské investory.
Peking toto gesto samozřejmě vysoce ocenil a doufá, že k podobnému rozhodnutí dospějí i představitelé ostatních zemí Latinské Ameriky a Afriky, které dosud s Tchaj-wanem mají oficiální diplomatické styky. Je jich celkem 24. Peking oproti tomu uznává přes 170 států světa včetně České republiky.
Podle agentury Reuters odborníci nevylučují, že by kostarický příklad skutečně mohl v oblasti Střední Ameriky nastartovat dominový efekt. Tím spíš, že Spojené státy přestaly na své drobné sousedy tlačit, aby zůstávali jejich spojenci z dob studené války věrní.
Už od svého rozdělení v roce 1949 bojují Čína a Tchaj-wan o navázání styků se zahraničím. Peking odmítá mít diplomatické vztahy se zeměmi, které uznávají Tchaj-wan. Snaží se tak dostat ostrovní stát, který stále považuje za součást svého území, do izolace.
