Centrální ředitelka amerických zpravodajských služeb (pod které spadá také CIA) Avril Hainesová v pondělí na konferenci o kybernetické bezpečnosti hájila rozhodnutí informovat svět o ruských záměrech, přestože to nebylo v souladu s tradičními zvyklostmi pracovníků rozvědek.
A nešlo jen o to, že se americká vláda snažila Putina znejistit tím, že má na ruské straně zdroje v jeho blízkosti. Podle Hainesové byla důvodem otevření obvykle tajných informací i nedůvěra amerických spojenců ohledně plánů Kremlu.
"Když jsme řekli to, co víme, našim politikům a ti to pak sdělili svým protějškům v některých spojeneckých zemích, narazili na značnou míru skepse. V důsledku toho prezident rozhodl, že bude namístě jít s pravdou ven. S tím, že zveřejnění informací povede ke konstruktivnějším debatám o tom, jak postupovat v případě ruské invaze," vysvětlila Hainesová.
Washington poprvé oznámil, že invaze je pravděpodobná, v prosinci 2021 na základě satelitních snímků ruských vojáků a techniky na Krymu a hranicích s Ukrajinou, další varování pak přišla v únoru. Den před invazí prezident Joe Biden uvedl, že válka je na spadnutí. V podobném duchu jako Američané hovořil také britský premiér Boris Johnson, který 20. února prohlásil, že Putin chystá největší válku v Evropě a chce obklíčit Kyjev.
Blamáž CIA, tvrdil Zeman
Hainesová neřekla konkrétně, kdo a z které země informacím o invazi nevěřil. Například francouzský prezident Emmanuel Macron po návratu z jednání v Moskvě řekl, že chování a slova Vladimira Putina nenaznačovaly, že by plánoval válku. V Kremlu po něm jednal ještě německý kancléř Olaf Scholz, ani on se nezmínil o tom, že by ruský prezident naznačil záměr Ukrajinu napadnout.
Samotní ruští politici a diplomaté označovali varování před válkou za "západní hysterii a rusofobii". "Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy agrese vůči Ukrajině a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území," tvrdil 23. února, tedy několik hodin před invazí, ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij.
O pravdivosti amerických a britských informací pochyboval i český prezident Miloš Zeman. "Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. (…) Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. Nu, a jak vidíte, nestalo se tak," řekl Zeman 17. února v rozhovoru pro deník MF Dnes a označil to za blamáž CIA. Po začátku invaze otočil a podpořil Ukrajinu.
Putinova dlouhá válka?
Určitý odstup, až nedůvěra některých evropských zemí v americké zpravodajské informace se datuje k rokům 2002 a 2003. USA tedy zdůvodnily útok na Irák zbraněmi hromadného ničení, které podle nich režim prezidenta Saddáma Husajna skladoval. Po invazi se ale nenašly.
Podle agentury AP nyní americké tajné služby vyhodnocují, v čem se před ruskou invazí na Ukrajinu mýlily a proč. Výbor amerického Senátu pro zpravodajské služby a pro obranu zahájil v této věci slyšení.
AP uvádí, že se hovoří o dvou špatných odhadech: američtí zpravodajci podcenili vůli a odvahu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také schopnost ukrajinských ozbrojených sil vzdorovat ruským útočníkům. Obavy, že Kyjev padne do rukou okupantů během tří až čtyř dnů po zahájení invaze, sdílela i CIA.
Ředitelka amerických zpravodajských služeb v květnu v analýze dalšího vývoje na Ukrajině oznámila, že Putin je připraven vést dlouhodobou válku a v případě potřeby ruský průmysl přizpůsobí válečným potřebám. Neočekává však, že by ruský prezident dal příkaz k nasazení jaderných zbraní.
