Drtivé vítězství levice v Chile. Vyhrála socialistka

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 12. 2013 10:25
Bacheletová porazila kandidátku vládních konzervativců, prezidentkou bude podruhé.
Michelle Bacheletová hovoří ke svým stoupencům po prvním kole chilských prezidentských voleb. (17. listopadu 2013)
Michelle Bacheletová hovoří ke svým stoupencům po prvním kole chilských prezidentských voleb. (17. listopadu 2013) | Foto: Reuters

Santiago de Chile - Jasným vítězstvím levice skončilo nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Chile.

Socialistka Michelle Bacheletová získala 62 procent hlasů, kandidátka vládních konzervativců Evelyn Mattheiová 38 procent. Chybělo málo a vyhrála už v prvním kole.

Dvaašedesátiletá vítězka se prezidentkou stává podruhé - úřad hlavy státu zastávala už v letech 2006 až 2010. Bacheletová byla tehdy velmi populární, dvakrát za sebou ale kvůli ústavě zvolena být nemohla. #box1

"Jsem šťastná z výsledku a vítězství a budu prezidentka každého v Chile," řekla Bacheletová po sečtení 90 procent hlasů.

"Jsem pyšná, že jsem vámi zvolená prezidentka. Jsem pyšná na zemi, kterou jsme vybudovali, a ještě pyšnější na zemi, kterou vybudujeme," dodala. #foto2

Od éry Augusta Pinocheta se v Chile ještě nikdo dvakrát prezidentem nestal.

Poražená pravice

Právě propojení s Pinochetovou vládou z let 1973 až 1990 hodně uškodilo kandidátce pravice, Evelyn Mattheiové. Navíc působila v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.

Od hlasu pro Bacheletovou se Mattheiová voliče snažila odradit poukazováním na socialistickou Venezuelu.

"Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?" prohlásila s odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let.

Zlomila nedůvěru k armádě

Bacheletovou do prezidentského křesla katapultoval neformální a vřelý přístup k lidem. Když v březnu 2010 končila svůj první prezidentský mandát, dosahovala její popularita více než 80 procent.

Charismatická Bacheletová, která kromě španělštiny hovoří anglicky, německy, francouzsky a portugalsky, má v politickém životopisu ještě jedno prvenství - v letech 2002 až 2004 jako první žena v Latinské Americe vedla ministerstvo obrany.

V této funkci se jí podařilo rozptýlit nedůvěru Chilanů k armádě. V Chile až v roce 1990 skončila vojenská diktatura.

Hrůzy režimu Augusta Pinocheta přitom nově zvolená prezidentka pocítila na vlastní kůži. Její otec, generál Alberto Bachelet, který zůstal věrný svrženému prezidentovi Salvadoru Allendemu, byl v prvních dnech převratu zatčen a ve vězení na následky mučení zemřel.

Uvězněna byla také Michelle a její matka, která se živila jako archeoložka. Po propuštění z vězení emigrovaly, nejprve do Austrálie, poté do východního Německa.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Spor Trump vs. Republikáni pokračuje. Bývalý prezident nesouhlasí s používáním svého jména

Ve Spojených státech se v posledních dnech vyhrocuje spor mezi Republikánskou stranou a bývalou hlavou státu Donaldem Trumpem ohledně využívání exprezidentova jména k propagačním účelům a výběru finančních příspěvků od drobných přispěvatelů. Trump v pondělí vyzval svoje podporovatele, aby nedávali peníze tradičním republikánským strukturám a aby místo toho podpořili jeho vlastní volební skupinu, jejímž cílem je podporovat kandidáty souznějící s Trumpovým programem.

Trumpovi právníci zaslali v pátek výzvu Celostátnímu výboru Republikánské strany (RNC) a dalším dvěma klíčovým stranickým organizacím, aby přestaly používat Trumpovo jméno ve veřejných kampaních bez jeho svolení. Podle exprezidentova poradce je Trump na volné používání svého jména citlivý a vadí mu také to, že tři zmíněné struktury Republikánské strany podporují kandidaturu některých zákonodárců, kteří se letos připojili na stranu demokratů při projednávání ústavní žaloby, jež na exprezidenta mířila ve spojitosti s lednovými nepokoji v Kapitolu.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Česko má za sebou zřejmě nejmrazivější noc týdne, na Jizerce naměřili minus 21 stupňů

Noc na dnešek byla podle meteorologů pravděpodobně nejmrazivější nocí tohoto týdne. Především na východě a severovýchodě teploty při vyjasnění klesly až k minus deseti stupňům Celsia. Největší zima byla v Jizerských horách, v mrazové kotlině na Jizerce naměřili dokonce minus 21 stupňů. V dalších dnech se má oteplovat, od pátku už by teploty v noci pod nulu klesat neměly, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V noci na dnešek se vyjasnilo všude kromě jihu a jihozápadu země. "Ve studeném vzduchu a při slabém větru tak klesly teploty v nižších a středních polohách na minus čtyři až minus osm stupňů Celsia, na východě a severovýchodě až na minus deset stupňů Celsia," uvedli meteorologové. V Jizerských horách se teploty pohybovaly většinou kolem minus 15 stupňů, ve výjimečných případech, jako právě na Jizerce, spadly ještě níže.

Na jihu a jihozápadě Čech bylo díky nízké oblačnosti tepleji, nejčastěji mezi nulou až minus čtyřmi stupni Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy