* summit EU schválil výjimku, kterou požadoval Václav Klaus * český prezident už nebude klást další podmínky podpisu Lisabonské smlouvy * český Ústavní soud bude o Lisabonu rozhodovat v úterý

Brusel - Česko dostane výjimku z listiny základních práv Evropské unie. Dohodl se na tom dnes unijní summit, potvrdil novinářům v Bruselu mluvčí české vlády Roman Prorok. Dohodu už potvrdilo i švédské předsednictví EU.

Dojednání výjimky si dal jako podmínku k podpisu Lisabonské smlouvy o reformě EU prezident Václav Klaus.

Prezident Klaus je podle premiéra Jana Fischera s dojednaným textem výjimky srozuměn a nemá s ním problém.

Podle vyjádření jeho kancléře Jiřího Weigela už Klaus nebude klást další podmínky svého podpisu. Čeká se tak už jen na výrok Ústavního soudu, který se k jednání o Lisabonské smlouvě sejde v úterý.

"Udělali jsme důležitý krok k dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy v České republice," řekl na tiskové konferenci po jednání v Bruselu premiér Fischer.

Ocenil také komunikaci s prezidentem Václavem Klausem i roli, kterou sehrálo při dojednání výjimky švédské předsednictví EU. Problémy měly Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo, ale nakonec se podle Fischera podařilo najít kompromis.

Česko jako jediná z 27 zemí smlouvu o reformě fungování EU zatím neratifikovala. Klaus výjimku požadoval kvůli obavám z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových nároků vysídlených sudetských Němců.

Potlesk pro Švédy

Představitelé členských států schválili českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Klaus už před časem uvedl, že je s původním švédským návrhem spokojen.

Podle premiéra Jana Fischera Klaus navíc slíbil, že si už nebude klást další podmínky, které by mohly ratifikaci lisabonské smlouvy odložit. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který dnešní jednání vedl, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků.

Švédskem předjednaný text má podle agentury ČTK dva odstavce a má být součástí závěrů dvoudenního summitu EU, který v Bruselu začal navečer. Jde o právnický text, jenž na Česko rozšíří už existující výjimku, kterou si dříve v rámci lisabonské smlouvy vyjednaly Polsko a Británie.

První ze dvou odstavců připravených švédským předsednictvím zopakuje závazek členských zemí unie, že ratifikace lisabonské smlouvy skončí ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou. Podle dostupných informací by výjimka měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.

Komplikace z Maďarska a Slovenska

Ještě před začátkem summitu EU se zdálo, že by přijetí výjimky mohl zkomplikovat postup Maďarska, které hrozilo vetem kvůli případné zmínce o Benešových dekretech, na jejichž základě po druhé světové válce přišla v Československu o svůj majetek kromě sudetských Němců i část Maďarů.

Své výhrady vyjadřovali i Slováci, kteří sice nechtěli stejnou výjimku jako Češi, ale stojí o zmínku v závěrečném textu vrcholné schůzky EU, která by potvrdila, že listina základních práv unie nemá zpětnou účinnost a nemůže tak vést k prolomení Benešových dekretů.

Smlouvu už schválili čeští zákonodárci, prezident ji však zatím nepodepsal a nemůže tak ani učinit do rozhodnutí ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina českých senátorů, kteří chtějí, aby posoudil soulad smlouvy s českým právním řádem. Jeho jednání je odročeno do 3. listopadu, kdy by mohl padnout konečný verdikt.