Západní země činy náboženské nenávisti odsuzují, ale zároveň argumentují nutností svobody slova, napsala agentura AFP. Česko pálení náboženských knih neschvaluje, v daném hlasování se ale za textem rezoluce skrývala jiná témata, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Rezoluce byla přijata po rozpravě, kterou si jménem několika zemí Organizace islámské spolupráce (OIC) vyžádal Pákistán. Důvodem bylo spálení několika stránek koránu iráckým uprchlíkem před mešitou ve Stockholmu koncem června. Nebylo to poprvé, co se něco podobného na veřejnosti ve Švédsku odehrálo. Švédsko i další západní země takové činy odsoudily, nicméně argumentovaly svobodou slova.
Rezoluce odsuzuje všechny projevy náboženské nenávisti, včetně "znesvěcení posvátného koránu", a vyzývá k prevenci a stíhání takových činů. Hlasovalo pro ni 28 zemí UNHRC, 12 bylo proti a sedm se zdrželo.
Nepřijatelné formulace
Podle mluvčího české diplomacie je pro Česko problematickou částí rezoluce zejména veřejné poukázání na evropské státy; spolu s tím jde o automatickou vazbu, že akt pálení koránu z definice podněcuje k nenávisti. Problémové je i použití přídavného jména "svatý" před slovem "korán" vzhledem k tomu, že OSN je sekulární a neutrální organizace. Nebylo by to také v souladu s tím, jak Česko vykládá svobodu náboženského vyznání, uvedl Drake.
"Další nepřijatelnou formulací je výzva k tomu, aby znesvěcení koránu nebo svatých knih bylo obecně trestné, tedy apel na změnu ve vnitrostátních právních předpisech," dodal mluvčí Černínského paláce.
Ochrana lidí, nikoli náboženství či symbolů
"Je nám líto, že jsme museli hlasovat proti tomuto nevyváženému textu, je ale v rozporu s postoji, které dlouhodobě zastáváme ohledně svobody projevu," prohlásila americká velvyslankyně při UNHRC Michele Taylorová. Francouzský vyslanec Jérome Bonnafont v této souvislosti uvedl, že lidská práva jsou o ochraně lidí, nikoli o ochraně náboženství či symbolů.
Naopak vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v úterní debatě řekl, že náboženské symboly mají pro miliony lidí na světě hluboký význam a jsou "podstatou jejich identity". Jejich zneužívání a ničení je podle Türka projevem naprosté neúcty, polarizuje společnost a zhoršuje napětí.
Irácký uprchlík Salwan Momika (37) koncem června ve Stockholmu před mešitou na první den muslimského svátku íd al-adhá nejprve na korán položil slaninu, která patří mezi potraviny zakázané islámem, protože jde o vepřové maso. Pak z knihy vytrhl několik stránek a zapálil je. Švédská policie posléze zahájila jeho stíhání pro podněcování k nenávisti. Irácké ministerstvo zahraničí vyzvalo Švédsko k jeho vypovězení ke stíhání do Iráku.
Momikův čin vyvolal bouřlivé reakce v muslimských zemích, například v Bagdádu vtrhly desítky Iráčanů na švédské velvyslanectví. Některé muslimské země kvůli pálení koránu předvolaly švédské velvyslance.
