Černá Hora udělala první kroky jako svrchovaný stát. Černohorský ministr zahraničí rozeslal dopisy členským zemím Evropské unie, stálým členům Rady bezpečnosti OSN, sousedním státům a nejdůležitějším zemím světa, v němž je požádal o mezinárodní uznání Republiky Černá Hora jako svrchovaného a nezávislého státu.
V úterý podle informací listu Vijesti Černá Hora požádá o přijetí do Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), na příštím summitu NATO zase o přijetí do programu NATO Partnerství pro mír.
Srbsko se dnes stane nástupcem
Dnes má být na zasedání srbského parlamentu přijata deklarace, podle níž se Srbsko stane nástupcem soustátí Srbsko a Černá Hora. Bude posledním státem z někdejší šestičlenné jugoslávské federace, který se stane nezávislým. Ostatní členové - Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie - opustili jugoslávskou federaci v 90. letech a kromě Makedonie tento krok provázely krvavé války.
Mimořádné zasedání černohorského parlamentu v sobotu oficiálně vyhlásilo nezávislost bývalé jugoslávské republiky Černá Hora.
V referendu o nezávislost, které se konalo minulý týden, hlasovalo přes 86 procent voličů. Pro nezávislost se vyslovilo 55,5 procent z nich, což je pouze o 0,5 procenta více, než požadovala Evropská unie.
Všechno o referendu za nezávislost i další informace o Černé Hoře naleznete ZDE
Na zasedání bylo schváleno usnesení o nezávislosti Černé Hory a prohlášení o zásadách, na nichž bude založena svrchovanost země. Slavnostní ceremoniál k oficiálnímu vyhlášení nezávislosti Černé Hory je plánován na 13. července, na Den státnosti.
Infobox
ČERNÁ HORA
hlavní město: Podgorica
rozloha: 13 812 km²
obyvatelstvo: 616 258 (2003)
jazyk: Srbština
prezident: Filip Vujanovič
premiér: Milo Dukanovič
Mrzuté Srbsko
Mrzutost ovšem ovládla Srbsko, jehož ani jediný představitel na sobotní zasedání parlamentu nezavítal.
Pro Srbsko přichází nezávislost Černohorců, žijících v malém přímořském státě, v nejméně vhodný okamžik, když se chystají na jednání o statutu Kosova. To prahne také po nezávislosti a černohorský příklad bude lákavý.
Srbský premiér Vojislav Koštunica ani neskrývá nespokojenost, když tvrdí, že má na práci příliš mnoho jiných důležitějších věcí než gratulace vedoucím činitelům sousedního státu.
Koštunica se také pečlivě vyhýbal jakékoli zmínce o uznání výsledků referenda. Veškerou zodpovědnost za situaci svaluje na Evropskou unii, která podle něho přistupovala k referendu s předsudky a bez znalosti historie, kultury a náboženství, kterými jsou oba státy spjaty.
Podle Koštunici Srbsku vlastně nezbývalo nic jiného než se "stát nástupnickým státem". Koštunica také kategoricky odmítl pomoc, kterou nabídl Srbsku s rozpadem státu představitel Evropské unie pro bezpečnostní a zahraniční politiku Javier Solana.
