Malťané se proto bouří.
Bývalou britskou kolonii na samém jihu Evropy ročně navštíví desetitisíce turistů. Spolu s nimi však ke břehům čtyřsettisícové Malty míří stovky ilegálních přistěhovalců z Afriky. S hustotou zalidnění větší než Bangladéš Malta už nové přistěhovalce přijímat nechce.
Malta není dost velká ani pro Malťany
V nevyhovujících podmínkách uprchlických center se tísní převážně súdánští, somálští a etiopští uprchlíci.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Malta imigranty loví, hostit je odmítá
- Kanárské ostrovy volají o pomoc
- Itálie chystá pardon všem ilegálům
- Přistěhovalci? Zisk čtvrt bilionu dolarů
Na nebezpečnou cestu do Itálie se vydali kvůli politickým podmínkám v rodné zemi. Štěstí a počasí jim však nepřálo. Místo na italské půdě skončili v konzervativní katolické zemi, která přistěhovalce odmítá a kde získat práci je téměř nemožné.
"Žije tu 400 tisíc lidí. Problém je, že Malta není dost velká ani pro samotné Malťany, natož přistěhovalce, " prohlásil pro agenturu Reuters Andul Osman ze Somálska, který jako tisíce dalších dorazil na rybářské lodi z Libye.
Souhlasí s tím také většina obyvatel Malty. "Mezi obyčejnými Malťany stále více převládá pocit, že čelíme invazi," tvrdí v rozhovoru pro Washington Post právnička uprchlického centra Katrine Camilleriová. "Se zvyšujícími se počty přistěhovalců roste nespokojenost obyvatel. Je stále akceptovatelnější otevřeně říct, že je tu nechceme."
Středozemní moře je hřbitovem
Postoj většiny obyvatel malého ostrovního státu k přistěhovalcům se tak pomalu mění.
Malta sice stále zachraňuje topící se ilegální přistěhovalce, umisťuje je do záchytných center, dokonce uděluje azyl každému druhému z nich, přesto je rostoucí netolerance patrná na každém kroku.
"Nechceme multikulturní společnost," říká předseda Republikánské národní aliance Martin Degiorgio. "Musíme se poučit z problémů, které řeší Francie či Británie, a dalšímu přílivu imigrantů zamezit. Nikdy jsme neměli žádné menšiny a nechceme je. Před třemi čtyřmi lety bylo nemožné potkat černocha v ulicích maltských měst, a nyní je jich tu plno."
Podle Terryho Gosdena, který řídí místní uprchlické centrum, je nemožné dalšímu přílivu upchlíků zabránit až v Evropě. "Je třeba začít pomáhat přímo v Africe, protože pevnost Evropa fungovat nebude," prohlásil.
"Alarmující je také počet lidí, kteří každoročně zemřou na cestě z Afriky do Evropy. Středozemní moře se stalo hřbitovem," dodal.
Přílivu uprchlíků čelí také Libye
Zatímco na španělské Kanárské ostrovy míří Afričané z Mauritánie a Senegalu, výchozím bodem pro cestu do Itálie a na Maltu se stala Libye.
Na kritiku ze strany evropských států však Tripolis stroze odpovídá: "Čelíme ještě většímu přílivu přistěhovalců z jihu než vy a uchránit tisíce kilometrů našeho pobřeží je nemožné."
Maltský ministr vnitra Tonio Borg již na podzim loňského roku alespoň požádal Libyi o uzavření smluv, podle nichž by všichni ilegální přistěhovalci nalezení v maltských vodách byli vráceni zpět do Afriky.
S uprchlíky se potýká celá jižní Evropa
Na pomoc Maltě a Španělsku, které neúspěšně bojují s vlnou afrických imigrantů, již uvolnila Evropská unie pomoc ve výši 2,1 milionů euro.
Devět členských států navíc přislíbilo, že poskytne svá letadla i lodě k posílení španělských hlídek kolem břehů Kanárských ostrovů, kam za posledního půl roku dorazilo devět tisíc ilegálních přistěhovalců, což je pětinásobek loňského počtu.
Apeninský poloostrov však ročně čelí ještě mnohem většímu přílivu přistěhovalců. Jen za uplynulý rok jejich počet překročil 22 tisíc.
Nová italská vláda si však potíže spojené s ilegálním přistěhovalectvím nepřipouští. Naopak, nový ministr pro sociální věci Paolo Ferrrero hodlá statisícům ilegálů pracujících v zemi udělit amnestii.
