Čaputová uspěla v přímé volbě prezidenta před čtyřmi lety, funkce se pak ujala v polovině června 2019. Nejvyšší politický úřad vykonává jako první žena v historii země. Předtím ve vysoké politice nepůsobila. Jako prezidentka zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu bránící se Ukrajině, klade důraz na vládu práva a snaží se vyhýbat politickým konfliktům.
Ve čtvrtek u příležitosti čtvrtého výročí své inaugurace Čaputová na sociální síti kromě jiného psala o tom, že si cení, že spolu se sympatizanty tvoří protiváhu politice nenávisti.
Devětačtyřicetiletá Čaputová podle dubnového průzkumu veřejného mínění agentury Median SK zůstala nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku, její popularita ale klesla. Dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-SD, která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.
Fico například dříve tvrdil, že Čaputová je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose. Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci pak přišel o křeslo ministra financí.
Přední politické na strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které v zemi budou 30. září.
