Londýn - Českému prezidentovi Václavu Klausovi nový konzervativní premiér Velké Británie David Cameron moc velkou radost neudělal.
Jednou z priorit právě zveřejněného programu konzervativně-liberální vlády Spojeného království je snížit do deseti let emise o třicet procent (oproti úrovni z roku 1990). Je to ještě o deset procent smělejší cíl, než jaký si ke stejnému datu stanovila Evropská unie.
Návrh zavést globální snížení o třicet procent přitom neprošel na prosincovém celosvětovém sumitu v Kodani.
Zároveň chce nový kabinet krýt k tomuto datu patnáct procent spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ty nyní na ostrovech představují pouze dvě a půl procenta vyrobeného objemu elektřiny.
Cameronovu vládu k těmto krokům vedou praktické důvody i fakt, že Britové chápou globální oteplování a s tím spojenou nezbytnost hledat alternativní zdroje energií jako zásadní problém.
Zásoby ropy a zemního plynu, které Británie těží ze dna Severního moře se totiž začínají tenčit. Spojené království na druhé straně patří k zemím, které mohou snadno využívat energii větru, přílivu a mořských vln.
Své sympatie k zelené energii a ekologické problematice vůbec dával Cameron najevo během předvolební kampaně, kdy se nechával fotografovat, jak se po Londýně projíždí na kole.
Jádro zůstává
Konzervativně-liberální kabinet se zároveň dokázal domluvit na tom, že v nejbližší budoucnosti neomezí výstavbu nové generace atomových elektráren.
Novému ministru pro energetiku a klimatické změny, liberálnímu demokratovi Chrisi Huhnemu, přitom stačil příslib energetické lobby, že nové jaderné reaktory nebudou dotovány ze státních peněz a elektrárenské společnosi najdou vlastní zdroje financování.
"Byl co se týče ekonomické stránky jádra skeptický, nakonec dal ale jasně najevo, že nám dovolí, abychom učinili vlastní rozhodnutí, pokud vše dokážeme bez dotací," řekl deníku Guardian ředitel společnosti Scottish and Southern Energy Ian Marchant.
Liberální demokraté se dlouho zasazovali za to, aby Británie výstavbu dalších atomových elekráren nepovolila a spolehla se spíše na větrnou energii.
Do nových jaderných reaktorů hodlají společnosti Centrica a E.ON. UK vložit na třicet miliard liber.
Jedna miliarda barelů ročně
V oblasti obnovitelných zdrojů chce Británie do roku 2020 proinvestovat sto dvacet miliard liber. A vytvořit přitom 500 tisíc nových pracovních míst. S projektem zelené energie přišel předchozí kabinet labouristy Gordona Browna, Cameron jej ale převzal a ještě rozšířil.
Konzultační společnost Offshore Valuation Group odhaduje, že v roce 2050 by země mohla vyrábět pomocí energie větru, moře a slunce tolik elektřiny, kolik by vyprodukovaly elektrárny spalující každoročně ekvivalent jedné miliardy barelů ropy.
Britové přitom nyní v Severním moři těží denně už jen 1,5 milionů barelů suroviny. Ještě před deseti lety to bylo šest milionů barelů.
Pokud by využívali jen třetinu obnovitelných zdrojů, které jsou nyní k dispozici, ušetřili by do půlky století více než jednu miliardu tun emisí. To je dnes přibližně celoroční britská produkce skleníkových plynů.
32 gigawattů
Už za Brownovy vlády získaly energetické společnosti licence na výstavbu mohutných větrných parků v Severním moři za 100 miliard liber.
Jedná se o největší projekt využívání větrné energie na světě.
Devět větrných parků postavených v Severním moři má nyní kapacitu 690 megawattů a při průměrném výkonu je schopno zajistit elektřinu pro 400 tisíc domácností. Celkový instalovaný výkon britských větrníků má podle agentury Bloomberg v roce 2020 činit 32 tisíc megawattů (32 gigawattů).
Další mamutí projekt připravují Britové v ústí řeky Severn ve Walesu, kde chtějí postavit největší přílivovou elektrárnu na světě s kapacitou 8,6 gigawattů. Ta by již při průměrném výkonu byla schopna pokrýt pět procent celkové spotřeby země.
Stranou nezůstává v tradičně deštivé Británii ani sluneční energie.
Deset solárních elektráren má vzniknout na jihozápadě země v hrabství Cornwall. Projekt bude stát čtyřicet milionů liber a každý z bloků bude mít výkon dvou megawattů.
