Za katalánské referendum padly vysoké tresty. Politici dostali až 13 let vězení

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 10. 2019 23:20
Španělský nejvyšší soud dnes oznámil rozsudek nad 12 katalánskými politiky kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017; devět poslal do vězení na devět až 13 let. Proti bezprecedentnímu verdiktu v novodobých dějinách země vyšly podle očekávání v řadě katalánských měst demonstrovat tisíce lidí, někteří blokovali silnice či nádraží.
Protesty v Barceloně proti rozsudku nad bývalou katalánskou vládou
Protesty v Barceloně proti rozsudku nad bývalou katalánskou vládou | Foto: Reuters

Tisíce protestujících způsobily dopravní chaos u mezinárodního letiště v Barceloně, kde bylo zrušeno nejméně 67 letů a mnoho dalších se opozdilo. Při střetech protestujících s policií bylo podle agentury Europa Press více než 30 lidí zraněno.

Nejvyšší trest (13 let) dostal bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, dalších pět regionálních exministrů má tresty od deseti do 12 let a dva aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart dostali devět let vězení. K 11 letům a šesti měsícům vězení byla odsouzen bývalá šéfka katalánského parlamentu Carme Forcadellová.

Odsouzení se mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva; jejich advokáti už takový postup avizovali.

Devět politiků, kteří na verdikt čekali každý různou dobu ve vazbě, bylo obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí v případě použití zbraní až 30 let. Soud jim ale udělil nižší tresty, než požadovala prokuratura, protože dospěl k závěru, že při snaze o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska nepodněcovali k násilí.

Tři regionální exministři souzení na svobodě dostali jen pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem.

Soud nevyhověl prokuratuře navrhující, aby odsouzení mohli žádat o volnější vězeňský režim až po odpykání poloviny trestu. O režim, kdy může odsouzený trávit část dne mimo vězení, tak mohou požádat už po odpykání čtvrtiny trestu.

Tisíce demonstrantů

Kvůli verdiktu vyšly do ulic v Katalánsku tisíce lidí. Největší demonstrace se konaly v Barceloně, tisíce lidí protestovaly též v Tarragoně či Lleidě. V Gironě blokovali demonstranti koleje vlakového nádraží, manifestace se konaly i u hlavního vlakové nádraží v Barceloně.

K ochromení provozu na barcelonském letišti vyzvalo dnes po poledni hnutí Tsunami Democrátic (Demokratické cunami), po jehož výzvě stovky lidí zaplnily linky metra i další dopravní spoje na letiště. Tam byl nasazen větší počet španělských a katalánských policistů, kteří bránili demonstrantům ve vstupu na terminál. Policie použila i obušky nebo gumové projektily, zatímco radikálnější část protestujících házela kameny a odpadkové koše. Zranění utrpělo přes 30 lidí a několik osob bylo zadrženo.

Už dopoledne zablokovali demonstranti řadu míst v centru Barcelony, do ulic se vydali například studenti či zdravotníci z nemocnice. Nesli katalánské vlajky a transparenty s nápisem Svobodu pro politické vězně. Za politický a nedemokratický označil verdikt i předseda katalánské vlády Quim Torra, který dnes zaslal dopis španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi i králi a vyzval je k urgentnímu jednání.

Sánchez v reakci na verdikt uvedl, že ho bude plně respektovat. Zdůraznil, že územní celistvost Španělska je podle ústavy nedělitelná a že katalánská vláda by měla respektovat názory všech Katalánců. Nezávislost si totiž podle různých průzkumů přeje jen zhruba polovina ze 7,5 milionu Katalánců.

Tresty vězení pro katalánské politiky dnes kritizoval například i fotbalový tým FC Barcelona, který vyzval k řešení katalánské otázky politickým dialogem, nikoli vězením.

V souvislosti s dnešním verdiktem soudce Pablo Llarena dnes znovu vydal zatykač na Carlese Puigdemonta, který byl v době referenda katalánským premiérem a od října 2017 je na útěku před španělskou justicí. Puigdemont, jenž nyní žije v Belgii, vyzval k nenásilným demonstracím proti verdiktu a voličům vzkázal, aby svůj postoj vyjádřili 10. listopadu ve španělských parlamentních volbách.

K rozsudku se vyjádřil i fotbalový klub FC Barcelona

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy