Jedenatřicet let po skončení války, která si vyžádala životy 58 tisíc Američanů a téměř tří milionů Vietnamců, se Bush zúčastní ve vietnamské metropoli summitu Rady pro ekonomickou spolupráci v Asii a Tichomoří (APEC).
Starý a nový Vietnam
Domací i zahraniční kritici prezidentovi předhazují, že Irák se stává přes řadu odlišností novým Vietnamem. Sám Bush připustil, že poslední násilné měsíce v Iráku evokují vzpomínky na ofenzívu Tet v roce 1968, která byla předělem ve válce a nastartovala americký odchod z Vietnamu.
"Neúspěšná válka ve Vietnamu nabízí lekce našemu boji v Iráku," řekl Bush po příletu do Hanoje. "Budeme úspěšní, pokud nepřestaneme," dodal.
Ať už Irák je, či není novým Vietnamem, ten "starý" se od svých válečných dob radikálně změnil.
Vietnamci nejsou vůči USA zahořklí a válečnou minulost považují za uzavřenou. Z bývalých nepřátel se navíc stali spojenci. Spojené státy jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem Vietnamu, který do USA ročně vyváží zboží za více než sedm miliard dolarů.
Vietnamský hospodářský růst patří k nejrychlejším v Asii a roky válečné a poválečné hluboké bídy jsou pryč. Navíc se země stává populární turistickou destinací pro Evropany, Američany a Australany.
Polovina Vietnamců válku nezažila
Přiližně polovina z osmdesáti milionů obyvatel Vietnamu je mladší třiceti let. Válku, která definitivně skončila obsazením Saigonu (dnes Ho-Či-minova města) v dubnu 1975, znají jen z učebnic.
Infobox
USA a VIETNAM
1964 - USA začínají vojensky podporovat Jižní Vietnam proti Severnímu. Počet vojáků USA v zemi postupně narostl až na půl miliónu.
1975 - Severovietnamští komunisté vítězí, sjednocují zemi.
1994 - Zrušení amerického embarga vůči Vietnamu.
2000 - Prezident Bill Clinton na návštěvě Hanoje.
2004 - United Airlines provozují od konce války první přímé letecké spojení mezi USA a Vietnamem.
2006 - Vietnam navštěvují ministr obrany Donald Rumsfeld a prezident George Bush.
"Je v zájmu obou stran, aby minulost nechaly minulostí a soustředily se na to, co je a bude," řekl agentuře Reuters prodavač Vu Hai Yen, který má krámek naproti hotelu Sheraton, kde je americký prezident ubytován.
První tečku za minulostí učinil svojí náštěvou Hanoje Bushův předchůdce Bill Clinton, který tam přijel v roce 2000. Na ulicích ho vítaly davy usměvavých Vietnamců, kteří si s ním chtěli potřást rukou.
Oficiální předstatvitelé země, v níž přes ekonomické reformy stále vládne komunistická strana, už podle Clintona tak vstřícní tehdy nebyli.
"Setkal jsem se s vůdcem komunistické strany, prezidentem, předsedou vlády a starostou Ho-Či-minova města. Čím vyšší byla funkce, tím pravděpodobněji politik mluvil jako komunista starého typu," napsal exprezident ve svých pamětech.
Po něm pak metropoli bývalého nepřítele navštívil s příslibem investic a pomoci šéf Microsoftu Bill Gates.
"Schůzka s Ho-či-minem" nebude
Bush bude stejně jako Clinton ušetřen "povinné" návštěvy hanojského mauzolea s vystaveným nabalzamovaným tělem komunistického vůdce Ho Či-mina. Americké politiky k tomu Vientamci nepřemlouvají, Evropané tam obvykle chodí.
V roce 1999 mauzoleum navštívil i bývalý český premiér Miloš Zeman.
Neotvírejte okna, nevěšte prádlo
Bushovu návštěvu Hanoje doprovázejí velmi přísná bezpečnostní opatření. Clintonovo potřásání rukou s obyvateli města se nebude opakovat.
Lidé, kteří žijí naproti hotelu Sheraton, dostali od policie varování, že musí mít zavřená okna a nesmějí sušit prádlo venku.
I přes vstřícná gesta některé problémy mezi Washingtonem a Hanojí přetrvávají. Ke zklamání Vietnamců americký Kongres minulý týden neschválil návrh zákona o úplné normalizaci obchodních vztahů mezi oběma zeměmi.
Američané také stále postrádají své vojáky, kteří zmizeli ve Vietnamu, Laosu nebo Kambodži v letech 1965 až 1973.
Na straně Vietnamu jsou jednou z posledních připomínek války stále se rodící postižené děti v důsledku rozsáhlé amerického bombardování přípravkem Agent Orange a dalšími chemikáliemi.
Nícméně bývalý americký válečný reportér David Lamb se nedávno vrátil do Vietnamu a napsal knihu o tom, jak bývalé bojiště vypadá po třiceti letech. Ke svému překvapení zjistil, že "Vietnamci mají Američany rádi. S dědictvím války se vypořádali způsobem, kterým to Amerika dosud nedokázala."
