Etnická Burjatka a občanka Ruska založila nadaci Svobodné Burjatsko, která příslušníkům tohoto národa radí, jak se vyvázat ze služby v armádě nebo vyhnout mobilizaci, pokud nechtějí jít do války na Ukrajině.
Garmažapovová dříve žila několik let v Petrohradě, její otec byl advokát a matka učitelka. Sama pracovala jako novinářka na některých investigativních projektech o korupci a manipulování voleb. "Dlouho to šlo, ale velká změna nastala v roce 2014 s anexí Krymu a válkou na Donbase. Dříve se politici alespoň snažili něco vysvětlovat a kamuflovat, ale od tohoto roku začali novinářům a kritikům říkat, že jsou zrádci a agenti Západu," vypráví deníku Aktuálně.cz.
Dalším problémem pro ni byla rostoucí xenofobie a rasismus. "Vyvrcholilo to na Silvestra v roce 2015. Jeli jsme s mámou nakupovat a žena na nás začala křičet, ať táhneme domů. Často se mi stávalo, že mě lidé posílali do Uzbekistánu, ale teď jsem za tou ženou běžela, máma mě držela za bundu, ať ji nechám," říká Burjatka.
Kdo jsou Burjati
- Burjati jsou mongolského původu a s Mongoly mají podobnou historii a zvyky. Například kočovné pastevectví nebo stavbu jurt.
- Burjatská republika je součástí Ruské federace a rozkládá se podél jižního břehu jezera Bajkal. Má rozlohu 351 tisíc čtverečních kilometrů.
- Počet Burjatů se uvádí kolem půl milionu až 600 tisíc.
- Většina Burjatů se hlásí k tibetskému buddhismu, ale zastoupen je i šamanismus nebo pravoslavné křesťanství, převzaté od Rusů.
Podle ní xenofobie a nacionalismus v Rusku byly dlouho jakoby skryty v ruských hranicích a teď se takzvaně vylily ven, na Ukrajinu. "Někteří Rusové říkají, že Ukrajinci nejsou národ, že nemají vlastní jazyk, že nemají nárok na vlastní stát. To souvisí s tím, co říkají o některých národech uvnitř Ruska. V roce 2018 Vladimir Putin podepsal zákon, který stanovil, že jazyky národnostních menšin nebudou ve školách povinné ani v místech, kde tyto menšiny žijí. I liberální Rusové sympatizující s opozicí to podpořili a říkali mi, proč by se ruský školák v Burjatsku měl učit burjatsky," uvádí Alexandra Garmažapovová.
K založení nadace ji vedl fakt, že mnoho Burjatů válčí v ruské armádě na Ukrajině, a přitom nemají moc šancí, jak se z ní dostat. Organizace proto pomáhá právnickými radami těm, kteří chtějí ukončit kontrakt s armádou nebo se vyhnout mobilizaci.
"Projekt začal vlastně tím, že se několik Burjatů z celého světa setkalo online na Zoomu a rozhodlo se dělat něco proti válce na Ukrajině. Burjati ze Spojených států, Británie, Polska, Česka, Finska nebo Kazachstánu. Česku jsme vděčni, že naši nadaci rychle zaregistrovalo, za tři dny po podání žádosti," říká.
Za ruský režim se stydím
Burjatsko je malá republika jižně od jezera Bajkal, kde žije necelý milion lidí. Burjati jsou ale v ruských ozbrojených silách zastoupeni nadprůměrně. Podle Alexandry Garmažapovové to však neznamená, že také více podporují Putina a jeho invazi.
"V Burjatsku je mnoho vojenských základen, protože leží blízko hranic s Mongolskem a Čínou. Nízká životní úroveň může za to, že mnoho lidí jde do armády, protože je to jedna z mála šancí na vyšší plat. Přitom ale jejich práce dlouho neměla vojenský charakter. Stavěli domy, vykonávali nějaké práce, žádné boje. Ale když začala válka, poslali je na Ukrajinu," vysvětluje žena a v žertu dodává, že mnoho burjatských vojáků jsou tankisté, protože jsou malí a do tanku se dobře vejdou.
Garmažapovová ale odmítá tvrzení, že za masakry civilistů v ukrajinské Buči jsou Burjati. V tomto městě severně od Kyjeva působili vojáci 64. motorizované brigády z Chabarovsku, mezi kterými je Burjatů málo.
"Ukrajinci mají tendenci nazývat Burjaty všechny asijské národy Ruska. Tuvince, Kalmyky, Jakuty, Tatary, Baškiry. Na sociálních sítích se objevila údajná fotografie burjatských vojáků, rozesmátých během odchodu z Buči. Ve skutečnosti jsou na té fotografii Jakuti (národ ze severovýchodu Sibiře - pozn. red.), snímek je pořízený v Rusku a navíc v roce 2020. Ale rozšířila se prostě fáma, že jsou Burjati v Buči," uvádí žena.
V Česku problémy kvůli svému původu nemá, podle ní je situace tady v tomto směru mnohem lepší než v Rusku. Je ale prý těžké mít v současné době ruský pas. Garmažapovová se za ruský režim a za to, co páchá na Ukrajině, stydí. Uvádí také jeden těžký moment hned ze začátku války. "Na 24. února jsem byla objednaná ke kadeřnici a byla to Ukrajinka. Opravdu mi v té chvíli nebylo lehko."
