Sofia - Bulhaři patří mezi ty nešťastníky, kteří se nyní ocitli zcela bez dodávek zemního plynu kvůli rusko-ukrajinskému sporu.
Balkánská země je nejvíce zasažená z celé Evropy. Na ruském plynu je stoprocentně závislá, nemá možnost čerpat z jiných plynovodů.
A uskladněné zásoby jsou velmi malé. Jen něco přes 500 milionů kubíků pro stát s 7,6 miliony obyvateli. Přitom v zemi je jen jeden velký zásobník.
Bulharsko se tak ocitlo na prahu hluboké krize. Hrozby, že lidé nebudou mít vytápěné byty v současných více než desetistupňových mrazech, se už začaly naplňovat ve městě Ruse, ležícím na bulharsko-rumunské hranici.
Podle státního rozhlasu se ocitly bez tepla kvůli přerušeným dodávkám téměř tři tisíce obyvatel Ruse.
Vláda vytvořila krizový štáb a státní plynárenská společnost Bulgargaz varovala jak jednotlivé občany, tak firmy, že musí počítat pro příští dny a možná týdny s razantním přiškrcením dodávek tepla.
Vláda oznámila, že prioritně budou zásobovány nemocnice, školy a školky.
Některé průmyslové firmy zastavují provoz. Například velcí výrobci hnojiv Neochim a Agropolychim.
"Ocitli jsme se uprostřed velmi vážné krize. Jsme obětí hádek mezi Ruskem a Ukrajinou," prohlásil premiér Sergej Stanišev.
Na ulicích a v médiích jsou kritizováni všichni politici - vládní socialisté i opoziční pravice. Za to, že v uplynulých letech neudělali nic pro to, aby bylo Bulharsko méně závislé na zemním plynu z Ruska.
"Je to naprosto příšerné. Na Rusko se prostě nelze spolehnout," řekla agentuře Reuters pětasedmdesátiletá obyvatelka Sofie Marina Nikolajevová.
Sousední Rumunsko je na tom lépe. Z Ruska totiž odebírá jen třetinu své spotřeby zemního plynu. Kromě Bulharska je na Rusku stoprocentně závislé například i Slovensko.
Zcela bez ruského plynu se dnes ocitlo taky Slovinsko, tento stav by měl podle šéfa tamní dodavatelské společnosti trvat minimálně 24 hodin. Dále je situace dle jeho slov zcela nepředvídatelná.
