Brusel - Nejenom spekulanti na finančních trzích útočící na země postižené dluhovou krizí jsou zodpovědní za současné potíže, s nimiž se potýká evropská měna.
Hlavní díl viny leží na vládách, které svou nezodpovědnou rozpočtovou politikou dopustily neúměrný nárůst zadlužení svých zemí a umožnily obchodníkům s dluhopisy, aby s pomocí ratingových agentur vyhnaly úroky z obligací do závratné výše.
Tvrdí to alespoň předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Tyto země chce proto přinutit k rozpočtové disciplíně a zpřísnit pravidla, kterými se řídí fiskální politika eurozóny.
"Evropská unie se nachází ve své nehlubší krizi vůbec," řekl Barroso v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung. "Země eurozóny získají zpět svůj kredit jen tehdy, když se k sobě více přimknou a budou se konečně disciplinovaně držet daných pravidel."
Evropská komise se pod jeho vedením snaží najít mechanismus, který by v budoucnosti zabránil opakování situace, kdy hned několik zemí nedodržovalo dohodnutá pravidla týkající se výše deficitu státních financí. Jejich zadlužení se pak vymknulo kontrole a umožnilo spekulační tlaky na trzích se státními dluhopisy.
Jen pouhé navýšení Evropského fondu finanční stability (EFSF), na němž se eurozóna dohodla v červenci, dluhovou krizi vyřešit nepomůže.
Během finanční krize zahájené v letech 2007-2008 vzrostl dluh eurozóny ze šedesáti na osmdesát procent.
Navýšení EFSF schválilo ve čtvrtek jako dvanáctá země eurozóny Estonsko, v pátek získal projekt souhlas rakouského parlamentu.
Je třeba posílit kontrolu
Barroso v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung požaduje také účinnější kontrolu financí členských států eurozóny. Eurostat by podle něj měl mít kupříkladu možnost ověřovat data dodaná statistickými úřady jednotlivých zemí na místě.
Předseda komise tím naráží na skutečnost, že Řecko po několik let dodávalo do Bruselu zkreslená čísla týkající se výše deficitů a zadlužení.
"Přenechat (kontrolu) dodržování pravidel pro stabilní eurozónu jen členským státům, to nemůže nikdy fungovat," zdůraznil Barroso.
Evropská komise chce jít ovšem ještě dál a hodlá odebrat národním vládám také pravomoc rozhodovat o výši rozpočtového schodku tím, že by byla pro celou Unii stanovena nejvyšší přípustná hranice, kterou by členské země EU nesměly překročit.
Ve stejném duchu se nesou i návrhy sjednotit alespoň částečně daňovou politiku EU. Na velký odpor Británie (ale i ČR) narazil tento týden návrh komise zavést jednotnou unijní daň na finanční transakce - byť jen ve výši 0,1 procenta.
Týkala by se obchodů jen s určitými produkty, jako jsou obligace a nejrůznější finanční deriváty, ne bankovních půjček či hypoték určených pro jednotlivce.
Hořící dům, ze kterého není úniku
Do plánů bruselské administrativy a eurozóny všeobecně se tento týden tvrdě opřel britský ministr zahraničí William Hague. Británie, která si ponechala libru, čelí totiž sama vážným finančním problémům a snaží se je spojit s krizí eura.
"V roce 1998 jsem (chystané) euro přirovnal k hořícímu domu, ze kterého není úniku," řekl Hague v rozhovoru pro časopis The Spectator. "Pro některé země se to potvrdilo. Jednotná měna je pomníkem kolektivního šílenství."
Euro v posledních týdnech oproti libře o něco oslabilo. V srpnu byl jeho kurz 1,14, nyní je 1,16. V říjnu 2009 byl dokonce na hodnotě 1,08 eur za libru. V roce 2000, rok po zavedení společné evropské měny, se však jedna libra prodávala v průměru za 1,65 eura.
V jednom si ovšem Hague a Barroso jsou zajedno: Do eurozóny v žádném případě neměly být přijímány země, které na evropskou měnu nebyly náležitě připraveny. A to platí v prvé řadě pro Řecko.
