* Konzervativcí prý nikdy nedopustí, aby Británie přijala euro * Brown tvrdí, že včasným zásahem zachránil zemi před ekonomickou depresí * Britská ekonomika letos zatím roste velmi pomalu
Londýn - Velká Británie už žije naplno parlamentními volbami. Hlasuje se ve čtvrtek 6.května a ve čtvrtek se vůdci tří největších stran utkali v Birminghamu potřetí a naposledy v televizní debatě. Tentokrát byla zaměřena na ekonomiku.
Letošní volby slibují být mimořádným dramatem. Opoziční Konzervativní strana si nedokázala udržet velký náskok, který měla ještě loni v průzkumech, takže to vypadá, že žádná strana nezíská většinu.
Taková situace nastala naposledy v roce 1974. Od té doby se díky většinovému systému střídají u moci konzervativci a labouristé. Konzervativní strana však naposledy vyhrála v roce 1992.
Letošní vyrovnanost "způsobil" lídr liberálních demokratů Nick Clegg. V první televizní debatě výrazně zastínil předsedy obou větších stran. Labouristického premiéra Gordona Browna i vůdce konzervativců Davida Camerona.
Cameron: Euro nikdy
Ten v briminghamské čtvrteční debatě potvrdil, že bude bojovat za to, aby Británie nikdy nepřijala euro, zvláště teď ve světle řecké krize.
Britská ekonomika podle něj ustrnula a je třeba jí rozhýbat.
"Musíme znovu vrátit hodnotu práci a snížit závislost na sociální podpoře. Musíme dát do pořádku naše banky. Zdanit je, abychom naše peníze dostali zpět, dát je do pořádku a zajistit, aby zase půjčovaly," uvedl Cameron.
Podle něj je také třeba zlepšit práci veřejných institucí a služeb v zemi.
Brown: Už nikdy třicátá a osmdesátá léta
Premiér a šéf Labouristické strany Gordon Brown hájil státní zásahy v boji proti krizi a recesi. "Neopakujme chyby ze třicátých, osmdesátých a devadesátých let minulého století. Nekončeme s podporu oživení ekonomiky, dokud oživení skutečně není jisté," tvrdil v diskusi.
Konzervativci podle něj ohrožují pracovní místa a životní úroveň Britů.
"Evropská ekonomika je dnes ve strašném stavu a stahuje nás do recese. Jsem rozhodnut podniknout kroky, které tomu zabrání," uvedl a pochválil svoji vládu za to, že když začaly v krizi banky kolabovat, včasným zásahem zabránila nejhoršímu a nedopustila, aby se recese změnila v depresi.
"Musíme zabránit tomu, aby nezodpovědní bankéři mohli znovu naše úspory a naše podniky dostat do nebezpečí," řekl šéf liberálních demokratů Nick Clegg.
Dodal, že Británie v sobě musí znovuobjevit chuť po inovacích a vytváření nových věcí, nových projektů.
Zmrtvýchvstání liberálních demokratů
Liberálně-demokratická strana je v posledních letech hluboko ve stínu obou velkých stran, tentokrát má po dlouhé době šanci na velmi slušný zisk.
Podle posledních průzkumů by Konzervativní strana měla získat nejvíce hlasů, ale nebude jí to stačit na ovládnutí Dolní sněmovny.
Stále je ale možné, že nejvíce křesel získají labouristé, přestože možná dostanou méně hlasů než konzervativci a liberální demokraté.
Umožňuje to jednokolový většinový systém, ve kterém se do parlamentu dostává ten kandidát, který získá ve volebním obvodu nejvíce hlasů už v prvním kole, i když získal méně než polovinu odevzdaných hlasů.
Britové volí celkem v 650 volebních obvodech. Podle výzkumu agentury Reuters ale ještě mnoho voličů není pevně rozhodnuto, komu dá svůj hlas v obvodech, kde je výsledek na vážkách.
Brown zapomněl na mikrofon
Brownovi rozhodně neprospělo jeho středeční faux-pas, když po setkání s jednou z voliček na ulici zapomněl, že má na sobě stále připnutý televizní mikrofon.
Diváci tak slyšeli jeho slova, ve které voličku nazval "bigotní ženou," protože se ho poměrně důrazně ptala na problém přistěhovalectví z východní Evropy.
"Odkud se sem ti lidé z východní Evropy valí? Kde se berou?" tázala se pětašedesátiletá Gillian Duffyová premiéra.
Když pak nasedal do auta, zhodnotil setkání jako "katastrofu" a na dotaz, co Duffyová říkala, odpověděl: "Všechno. Je to taková ta bigotní žena."
Premiér se Duffyové už osobně omluvil, Britská média od pravicových po levicová hodnotí jeho výstup jako smrtonosný pro kampaň labouristů.
Rozpočtové škrty na obzoru
Ať sestaví novou vládu kdokoliv, bude muset podle guvernéra centrální banky (Bank of England) Mervyna Kinga přistoupit k razantním rozpočtovým škrtům, aby se země nedostala na "řeckou cestu."
Britský rozpočtový deficit už přesáhl 11 procent HDP. Po recesi už britská ekonomika začala růst, ale v prvním čtvrtletí tohoto roku jen o 0,2 procenta. Loni ekonomika Spojeného království zaznamenala pokles o 3,1 procento.
