Buenos Aires/Londýn/Caracas - Spor mezi Velkou Británii a Falklandami na jedné straně a Argentinou na druhé se dostává do své další fáze. Britská ropná plošina, která vyrazila ze Skotska v listopadu, o víkendu doplula na místo určení a byla ukotvena přibližně 100 kilometrů severně od falklandského souostroví.
Společnost Desire Petroleum, která si plošinu najala, oznámila, že těžba by měla začít ještě v pondělí. Zelenou k tomu minulý týden dal i falklandský parlament, který nedal na protesty Argentiny, ani na její částečnou námořní blokádu.
Latinskoamerické země se ve stejný den sejdou v mexickém Cancúnu, aby debatovaly o rozšíření takzvané Skupiny Rio a založení nového regionálního tělesa konkurujícího Organizaci amerických států (OAS), kde by nebyly zastoupeny Spojené státy a Kanada.
Argentina doufá, že se jí v Cancúnu podaří získat podporu pro svůj záměr celokontinentální blokády Falkland. Zatím se na stranu Buenos Aires postavil pouze venezuelský prezident Hugo Chávez.
Už není rok 1982, královno
"Britové jsou falklandskou ropou posedlí, protože jejich ropná pole v Severním moři jsou nyní vytěžena. Kdy přestane Anglie porušovat mezinárodní právo? Britská královno, mluvím s tebou... čas impéria skončil, nevšimla sis? Vraťte Malvíny argentinskému lidu," prohlásil ve svém nedělním televizním projevu.
"Angličané stále Argentině hrozí. Věci se změnily, pokud sis nevšimla, anglická královno. Už nejsme v roce 1982. Pokud vypukne konflikt, buď si jistá, že Argentina už nebude sama jako kdysi," dodal prezident, který vyjádřil pochybnosti nad tím, že může existovat "demokracie s králi" v čele.
Británie okupovala Falklandy nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží od roku 1833 a svedla o ně s Argentinou roku 1982 válku, při které zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté. Argentina si začala klást na souostroví nárok už krátce po svém založení roku 1816, ale formálně bylo její součástí - a to za ještě velmi kontroverzních podmínek - jenom po krátkou dobu.
Obyvatelé ostrovů se v lidovém hlasování uspořádaném v šedesátých letech vyslovili, aby Falklandy zůstaly zámořským územím Spojeného království. Argentina to však považuje za nelegální a na svých mapách je vede jako součást provincie Ohňová země.
Válka vyloučena
Snaha těžit zde ropu spor dále vyostřila. Veškeré lodi mířící na Falklandy z argentinských vod musí od minulého týdne žádat o zvláštní povolení. Podle náměstka argentinského ministra zahraničí však bude Buenos Aires své aktivity prosazovat pouze mírovými prostředky.
"Válka je vyloučena a oni (Falklanďané) se této eventuality nemusejí bát," prohlásil Victorio Taccetti s tím, že Argentina "nemá jinou možnost", než je diplomacie.
"Nemáme peníze a nemáme vojáky. Nemůžete Spojené království porazit s luky a šípy," shrnul pro BBC obecné mínění v Argentině postarší obyvatel buenosaireského slumu Villa Treinta Uno.
Podle odhadů by mohlo být v okolí ostrovů až 60 miliard barelů ropy. Ropné společnosti se však domnívají, že pouze menší část z toho bude možné se ziskem vytěžit. Kromě toho se v hloubce od několika stovek až po tři tisíce metrů nacházejí také rozsáhlé zásoby zemního plynu.
Nové argentinské nároky
Argentina chce, aby se sporem zabývala OSN a její ministr zahraničí Jorge Taiana o tom bude ve středu v New Yorku mluvit s generálním tajemníkem organizace Pan Ki-munem.
Minulý rok Buenos Aires předložilo OSN žádost o přidělení rozsáhlých vod v okolí Falkland a jihoamerického kontinentu. Stalo se tak na základě nového průzkumu argentinského kontinentálního šelfu pokračujícího pod hladinou.
Zatímco politici ujišťují o míru, agresivnějších nátlakových prostředků využili neznámí argentinští hackeři, kteří v noci na pondělí umístili na hlavní internetovou stránku falklandského deníku Penguin News argentinskou vlajku doprovázenou zvuky písně Malvínský pochod.
