Brusel - Premiéry a prezidenty evropské "sedmadvacítky" čeká na mimořádném summitu EU, který začne dnes večer v Bruselu, těžká bitva. Budou se snažit dohodnout na dlouhodobém rozpočtu Unie na roky 2014 až 2020. Vyjednávání by se mohla protáhnout až do víkendu.
Důvod je jednoduchý. Jde o obrovské částky peněz, jejichž přerozdělování v EU vždy provázejí spory. Jednání navíc přichází v době, kdy na státy dopadá krize, takže jsou v těchto věcech ještě citlivější.
Evropská komise před časem přišla s návrhem, který počítá na zmiňovaných sedm let s více než bilionem eur. Jenže zejména čistí plátci, tedy státy vkládající do unijního rozpočtu více, než z něj pak dostávají zpět, naléhají na výrazné úspory.
Unijní prezident minulý týden sice přišel s kompromisním textem počítajícím se škrty o 75 či 80 miliard eur, avšak to je stále méně než zhruba 100 až 200 miliard, jak to požadují bohaté státy jako Británie, Německo, Švédsko či Nizozemsko. Nejde jen o vlastní výši prostředků, ale i to, kam by měly směřovat.
Výraznou většinu peněz v rozpočtu tvoří finance na společnou zemědělskou politiku a na politiku soudržnosti, v jejímž rámci míří - pomocí strukturálních fondů - miliardy eur do chudších regionů Evropy. Ty jim mají pomoci dostat se na úroveň bohatších regionů. V ČR zatím všechny s výjimkou Prahy spadají mezi ty chudší, v nichž HDP nepřesahuje 75 procent průměru Unie.
Předseda europarlamentu v dohodu nevěří
Výraznější škrty navrhované Van Rompuyem měly pomoci odvrátit veto, jímž pohrozila v případě nedostatečných úspor Británie. Ta podobně jako některé další země argumentuje, že Unie by si měla utáhnout opasek, jako to kvůli dopadům dluhové a ekonomické krize činí řada evropských vlád.
Jenže snížení peněz se bude zřejmě muset dotknout i zemědělství a soudržnosti. Výrazné zásahy v první "kolonce", která přináší dotace farmářům, nechtějí státy jako Rakousko či Francie, z nichž také zaznívají hrozby vetem.
Pokud by se moc škrtalo v pomoci chudším zemím, pak to bude vadit státům z této skupiny, tedy i Česku. Praha však podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga zřejmě vetem v této věci hrozit nebude.
"Tady víme, že se všichni budou muset uskromnit. Nečekám, že by ČR mnohem více než všichni ostatní na to doplatila. Budeme všichni doplácet," řekl v úterý v Bruselu na přípravném jednání k summitu. Podotkl také, že v rámci politiky soudržnosti by ČR mohla proti současnému období (2007 až 2013) přijít zhruba o 30 procent peněz, tedy asi o osm miliard eur. O všem se ale bude teprve jednat.
Na škrty se v tomto směru podle Schwarzenberga musí připravit většina zemí. Kromě celkových úspor se na tom podílí i to, že Česko bohatne, tudíž balík peněz na soudržnost se zmenšuje.
Zatím je summit, jak už bylo zmíněno, plánován na dva dny - čtvrtek a pátek. Mezi diplomaty se ale otevřeně hovoří o tom, že by se vše mohlo protáhnout až do víkendu. Existuje nicméně i možnost, že se nakonec unijní lídři tentokrát nedohodnou a jednání by se mohla uzavřít až v příštím roce, čemuž se Herman Van Rompuy i další chtěli z řady důvodů vyhnout.
"Jsem velmi skeptický ohledně šancí na dohodu," řekl před pár dny předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Podobný názor zastává i množství diplomatů. Šéf české diplomacie věří, že možnost dohody stále existuje.
