reklama
 
 

Pracujeme jako dobytek. Brity děsí vzkazy v oblečení z Asie

26. 6. 2014 18:50
Vaše oblečení vyrábíme patnáct hodin denně a to, co nám dávají jíst, je horší než žrádlo pro prasata, přečetli si Britové na svých nových oděvech.

Londýn - Stačily tři stručné vzkazy a celá Británie začala mluvit o podmínkách, v jakých pracují asijští textilní dělníci.

Během posledních několika dní se totiž v médiích objevily hned tři případy, kdy si lidé na ostrovech spolu s oblečením koupili i zoufalé volání o pomoc.

Pokaždé bylo ukryto tak, že jej zákazník objevil až doma. V jednom případě až po třech letech.

Pracujeme jako dobytek

"SOS! SOS! SOS! Jsme uvězněni ve věznici Siang-na ve městě Chu-pej v Číně. Vyrábíme oblečení pro vývoz. Pracujeme patnáct hodin denně a to, co nám dávají jíst, je horší než žrádlo pro prasata. Pracujeme jako dobytek," stálo na prvním vzkazu, který kdosi vložil do vězeňského průkazu a ukryl do kalhot, jež si pětadvacetiletá Karen Wisinska zakoupila před pěti roky v jednom z obchodů obchodní sítě Primark v Belfastu.

Vše vyzradil zip

Kalhoty si nikdy neoblékla, protože bydlí na druhém konci země a toho, že měly její "tříčtvrťáky" rozbitý zip, si všimla až doma. Vzkaz našla náhodně až nyní. Jelikož byl psán v čínštině, vyfotila ho a umístila na Facebook. Když zjistila, co na něm stojí, byla zděšena.

Zděšeny byly i další dvě zákaznice, které se nedlouho poté přihlásily s obdobným nálezem. Tentokrát na květovaných šatech stejné značky. "Jsme nedůstojně vykořisťováni," stojí na prvním. Na druhém se zase píše: "Nutí nás pracovat dlouhé hodiny až do vyčerpání."

A co my s tím?

Britská média upozorňují, že může jít o podvrh. Je přinejmenším podezřelé, že se vzkazy vynořily v takto krátkém časovém sledu a dva měsíce po výročí tragédie textilky Rana Plaza v bangladéšské Dháce, kde se vyrábělo zboží mimo jiné pro zmiňovanou firmu Primark.

Skutečně může textilní dělník z rozvojové země svůj vzkaz dostat až ke koncovému zákazníkovi? A pokud ano, co si představuje, že s tím uděláme?

"Skutečně může textilní dělník z rozvojové země dostat svůj vzkaz přes kontrolory výroby, prodejce, nadnárodní korporace a maloobchodníky až ke koncovému zákazníkovi? A pokud ano, co si představuje, že s tím uděláme?" ptá se lakonicky britský deník The Guardian.

Podezření padá na aktivisty

Vzápětí si Guardian sám odpovídá. Samozřejmě zlepšení pracovních podmínek, ale jak toho máme docílit? Prodejcům je původ zboží lhostejný a podle nedávných průzkumů, na něž se britský deník odkazuje, upřednostňují cenu před kvalitou i zákazníci.

Pokud to tedy nebyli samotní dělníci, nabízí se jediné možné logické vysvětlení - musí jít o kampaň aktivistů bojujících za lidská práva.

Pokládáme to za velmi podivné, že to vyšlo najevo až teď, protože tyto kalhoty neprodáváme už čtyři roky.

O autentičnosti vzkazů pochybuje i obchodní síť Primark, do jejíhož oblečení mělo být volání o pomoc schováváno. "Pokládáme za velmi podivné, že to vyšlo najevo až teď, protože tyto kalhoty neprodáváme už čtyři roky. Zákaznici budeme kontaktovat a požádáme ji, aby nám je poskytla pro účely vyšetřování," řekl BBC mluvčí společnosti Primark.

"Od roku 2009 už obchodní síť zřídila devět etických komisí a - abych se vyjádřil jasně - žádné vzkazy vězňů ani jiných zaměstnanců v nich neobjevila," dodal.

autor: Petr Jemelka | 26. 6. 2014 18:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama