Konec zákopové války o brexit? Londýn naznačil EU ústupky, britští konzervativci jsou ale rozdělení

Ondřej Houska Zahraničí Ondřej Houska, Zahraničí
Aktualizováno 25. 9. 2017 15:20
Vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií by se mohla konečně posunout, míní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier. Naděje v něm vzbudil páteční projev britské premiérky Theresy Mayové. V něm například naznačila, že Britové po svém odchodu doplatí dluh zhruba 20 miliard eur. Britští konzervativci, které Mayová vede, jsou ale podle médií čím dál více rozdělení. A někteří kritici premiérce vyčítají, že její sliby pořád nejsou dost konkrétní. Nové kolo jednání o brexitu začíná toto pondělí.
Demonstrace proti brexitu.
Demonstrace proti brexitu. | Foto: Reuters

Londýn/Brusel - Jednání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie by se mohla pohnout kupředu. Naznačuje to poslední projev britské premiérky Theresy Mayové.

Bruselu začalo v pondělí už čtvrté kolo rozhovorů o brexitu. Ta předešlá přitom nepřinesla prakticky žádný pokrok.

Ostatní evropské země Britům už dlouho vyčítají, že pořád jasně neřekli, jaký brexit vlastně chtějí. Na jednání prý navíc nejsou dostatečně připraveni a odmítají uznat své povinnosti.

To se aspoň částečně změnilo po pátečním projevu Mayové v italské Florencii.

Mayová výrazně ustoupila ze svých dosavadních pozic a slíbila, že Británie do evropského rozpočtu po brexitu doplatí to, co už dříve slíbila. "Uznáváme závazky, které jsme na sebe vzali během našeho členství," řekla premiérka.

Média však upozorňují na různé názory mezi konzervativci, které Mayová vede. Agentura Bloomberg například poukazuje na stížnosti ministra zahraničí Borise Johnsona.

Minulý týden se dokonce objevily spekulace, že Johnson, jedna z nejvýraznějších tváří konzervativců, zvažuje rezignaci kvůli Mayové a její vizi brexitu.

Britské ministerstvo zahraničí tyto informace odmítalo. A po projevu Mayové ve Florencii to vypadá, že se situace uklidnila.

"Boris tam v pátek byl a říkal, že je to dobrý výsledek. Že to je správná věc," prohlásil následně v rozhovoru pro stanici BBC britský vyjednávač pro brexit David Davis.

Sám Johnson pak vyrazil do evropských zemí vysvětlovat projev britské premiérky. Jako první navštívil Česko. "Velmi si vážíme přínosu 45 000 českých občanů ve Spojeném království. Jejich práva budou chráněna a respektována tak dlouho, dokud si to budou přát," řekl v Praze Johnson. 

Co Mayová řekla

Spojené království by mělo odejít z unie v březnu roku 2019. Víceletý evropský rozpočet, pro který hlasoval i Londýn, ale běží až do roku 2020.

Mayová v pátečním projevu naznačila, že Británie po svém odchodu doplatí zhruba 20 miliard eur (přes půl bilionu korun), které bude do unijního rozpočtu dlužit.

Zároveň ujistila, že Londýn ochrání práva více než tří milionů občanů ostatních zemí EU, kteří na britských ostrovech žijí. Smlouva s EU o postavení těchto lidí se podle Mayové stane přímou součástí britského práva, takže ji soudy budou muset brát v potaz.

Británie taky podle Mayové požádá unii o přechodné období, které bude trvat nejspíš dva roky. Po tuto dobu se Londýn bude dál řídit pravidly EU, včetně volného pohybu osob, ale nebude mít už žádný vliv na jejich utváření.

Výměnou za to budou moci britské firmy s těmi evropskými obchodovat jako dosud. V očekávaný den brexitu, 30. března 2019, by je díky tomu nečekala žádná velká změna.

EU projev Mayové vítá

"Projev ukazuje ochotu postoupit kupředu," reagoval na Mayovou hlavní vyjednávač 27 zemí EU Michel Barnier.

Od pondělí až do čtvrtka by měli zástupci EU a Británie jednat mimo jiné o námětech, které Mayová předložila.

Vyřešení finančních závazků a práv evropských občanů jsou pro unii dvě klíčové podmínky pro to, aby s Brity následně začala řešit, jak budou vypadat vzájemné vztahy po "rozvodu".

Na vyjasnění této otázky mají zájem firmy z EU i z Británie. Pro Spojené království je však unie důležitějším obchodním partnerem, než je tomu naopak.

Britský slib doplatit dlužnou částku do evropského rozpočtu ale nejspíš nebude unii stačit. EU požaduje, aby Britové uznali i další závazky.

Jde například o podíl na ručení za půjčky, které unie poskytla ještě předtím, než se Britové rozhodli vystoupit. Tedy úvěry pro Portugalsko nebo Ukrajinu.

Protesty i ostrá kritika

Proti pátečnímu projevu Mayové se ozývají i kritici. Podle nich premiérka zase jasně neřekla, jakou formu vztahů by Británie chtěla s unií mít poté, až v roce 2021 skončí přechodné období.

Premiérka mluvila pouze o nutnosti domluvit se na smlouvě výhodné pro obě strany.

V sobotu navíc v Londýně protestovaly tisíce lidí proti samotnému brexitu. Cílem akce bylo podle organizátorů přehodnotit a odmítnout plány konzervativní vlády.

Na akci promluvil i poslanec Liberálních demokratů Ed Davey. Ten řekl, že je v "rozpacích" z vyjednávacího postoje Británie. Další z řečníků požadovali, aby měli Britové šanci hlasovat o brexitu znovu poté, co budou dokončena jednání.

Opoziční labouristé zase tvrdí, že země EU se na Mayovou nemůžou stoprocentně spolehnout.

Británie si musí ujasnit mandát pro Brexit, volby byly vzpourou tichých sympatizantů s pokračováním členství v EU. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy