Utoya - Teroristický útok Anderse Breivika naši víru v demokracii a hodnoty svobodné společnosti nezlomil. Vrátíme se a bude nás víc.
Mladí norští labouristé o víkendu naplní před čtyřmi lety vyřčený slib a vrátí se na ostrov Utoya, který se zapsal do norské historie jako dějiště největšího masakru od konce druhé světové války.
Tisícovka odhodlaných
Pravicový extremista tam 22. července 2011 krátce poté, co (zřejmě kvůli odvedení pozornosti) odpálil nálože v centru Osla, chladnokrevně zmasakroval 69 lidí, převážně dětí.
Svůj čin později vysvětlil tím, že chtěl odstranit budoucí špičky nejvlivnější norské politické strany, protože se svou tolerancí k přistěhovalcům dopouští vlastizrady.
Čtyři roky po útocích se na obnovený letní tábor přihlásilo přes tisíc lidí. Tedy mnohem více než kdykoliv dřív.
"Rekordní účast jasně ukazuje, že se mladí nenechají zastrašit, že nebudou mlčet," řekl novinářům lídr frakce mladých labouristů (AUF) Mani Hussaini a dodal, že se těší, až všechny táborníky osobně přivítá.
Je symbolické, že sám Hussaini je přistěhovalec - pochází ze syrské části Kurdistánu.
Budoucnost Norska
Přestože na táboře, jak doufá, zavládne přátelská a uvolněná atmosféra, jsou plánovány i pietní akce.
"Oběti masakru nikdy nebudou zapomenuty. Budoucím členům AUF budeme vždy připomínat, co se stalo, tak aby se nic podobného už nikdy neopakovalo," vysvětlil Hussaini.
Mnoho z těch, kdo se o víkendu na Utoyu chystají, představuje budoucí politické vedení Norska, tedy právě ty, které chtěl Breivik zavraždit, nebo alespoň zastrašit. Mladí labouristé teď přijedou ukázat, že se mu to nepovedlo. Že hodnoty, jež se Breivik pokusil nahlodat, přetrvávají.
"Fakt, že se tábor po čtyřech letech znovu otevírá, bude samozřejmě vyvolávat řadu smíšených pocitů. Já osobně si myslím - a přemýšlela jsem o tom dlouho -, že je správné se vrátit. Chci se nechat inspirovat těmi, kdo na Utoye přišli o život, tím, za co bojovali," svěřila se reportérce BBC Siri Sonstelieová, která Breivikovo vražedné běsnění přežila.
Ona sama se sice ještě k návratu na Utoyu neodvážila, další přeživší však ano. Je mezi nimi i místopředsedkyně mladých labouristů Emilie Bersaasová, která se na Utoyu od masakru vrátila už několikrát a na obnově tábora se aktivně podílí.
"Letní tábor AUF je možná nejvýznamnějším politickým workshopem v zemi. Řada politických nápadů se rodí právě na Utoye," připomněla v rozhovoru pro norský zpravodajský server Newsinenglish.no.
Nic jsem si nepřál víc
Zahájení tábora se zúčastní i Eskil Pedersen, jenž mladým labouristům předsedal v době, kdy Anders Breivik zaútočil. Byl to právě on, kdo den po krveprolití slíbil, že si mladí labouristé "ostrov vezmou zpět".
"Nic si nepřeji víc než to, aby přijeli další mladí lidé a prožili (na Utoyě) úžasný čas. Myslím, že se rychle ztotožní s tím, že dělají správnou věc," řekl deníku Aftenposten mladík, jemuž se před čtyřmi roky jen těsně vyhnuly Breivikovy kulky.
Tábor byl po útocích renovován. Jídelna, kde Breivik postřílel třináct dětí, ale zůstala zachována tak, aby navždy připomínala hrůzu, kterou terorista na ostrově spáchal.
Kousek od hlavních budov je památník pojmenovaný "očištění", na němž jsou vyryta jména obětí.
"Nová Utoya by měla být místem vzpomínek, inspirace a politické kultivace," vysvětlil agentuře AFP předseda mladých labouristů Hussaini.
A zatímco mladí norští labouristé se vracejí na Utoyu, Anders Breivik si odpykává 21letý trest vězení, který mu může být donekonečna prodlužován.
