Bolívie se rozdělovat nebude. Aspoň prozatím

Roman Gazdík
9. 1. 2008 15:20
Prezident Morales a prefekti našli společnou řeč
První schůzka k zažehnání krize trvala 11 hodin.
První schůzka k zažehnání krize trvala 11 hodin. | Foto: Reuters

La Paz - Bolívijský prezident Evo Morales v noci z pondělí na úterý poprvé jednal s prefekty všech devíti provincií země. Tato schůzka je považována za průlom k vyřešení pravděpodobně největší jihoamerické politické krize současnosti.

"Nalezli jsme začátek dohody, která se bude zakládat na šesti bodech. Ty budeme znovu analyzovat příští pondělí," citovala agentura AFP po jednání, které trvalo jedenáct hodin a skončilo v pět hodin ráno, vlivného bolívijského ministra Juana Ramóna Quintanu.

"Vláda a prefekti učinili své postoje flexibilnějšími. Doufám v dosažení dohody, jejíž základ předložil prezident Morales," potvrdil jeden z největších prezidentových politických odpůrců Manfred Reyes Villa, kterému Moralesovi příznivci před rokem v milionové Cochabambě vypálili radnici.

Všechny zúčastněné strany byly po jednání spokojeny, což je překvapivým pozitivním signálem pro budoucí jednání, jejichž další kolo je ohlášeno na příští pondělí. Dosud se totiž znepřátelení politici pouze zasypávali nadávkami.

Podle argentinského listu Clarín dokonce Morales pozval udivené zúčastněné, aby jarní karneval v hornickém městě Oruro (největší slavnost v zemi) oslavili společně.

Ještě minulé úterý vypadaly silnice vedoucí do La Pazu takto. Morales však poprosil své militantní stoupence, aby se k prefektům chovali s úctou.
Ještě minulé úterý vypadaly silnice vedoucí do La Pazu takto. Morales však poprosil své militantní stoupence, aby se k prefektům chovali s úctou. | Foto: Reuters

Problémy: ústava a peníze z ropy

Politická krize v nejchudší jihoamerické zemi se vyostřila na konci listopadu, když bolívijské ústavodárné shromáždění - přes neúčast opozičních poslanců - schválilo novou verzi ústavy.

Ta má dát větší práva utlačované indiánské menšině a je centrálním bodem Moralesovy politiky. Nelíbí se však některým provinciím a čtyři z nich (Beni, Pando, Santa Cruz, Tarija), kde žije 35 procent populace, v reakci na schválení ústavy vyhlásily autonomii.

Při listopadových protestech v hlavním městě Sucre, kde ústavodárné shromáždění zasedalo, zemřeli 3 lidé a 200 jich bylo zraněno.

Čtěte více: Bolívii hrozí kvůli ústavním reformám rozpad

Jiným sporným bodem mezi vládou a opozicí je distribuce peněz z nové daně z ropy a plynu (IDH), která byla schválena roku 2005 a která po přepsání kontraktů se zahraničními energetickými firmami (alias "znárodněním energetiky") přináší do státní pokladny mnoho peněz.

Sporný je podíl, jaký mají z ropných peněz stát, prefektury a jednotlivé obce, a také to, jak z těchto příjmů financovat důchody  pro občany starší 60 let (Renta Dignidad).

Chceme demokracii a státem řízenou ekonomiku

Žádný z prefektů si však na nově plynoucí peníze do rozpočtů nepostěžoval, Morales i zástupci vlády se naopak shodli na tom, že role státu v řízení ekonomiky má být prioritní.

Čtěte také: Bolívie znárodní energetiku. Do půl roku

Na základě projevů jednotlivých řečníků po třech hodinách viceprezident Jorge Quiroga přednesl několik základních bodů, se kterými všichni souhlasí.

Vedle státní ekonomiky je to i nedělitelnost země, úcta k právu a demokracii, respekt k soukromému vlastnictví, boj proti chudobě a snaha zajistit starým lidem odpovídající penzi.

Už dnes by měly začít pracovat speciální komise, které se budou zabývat jak těmito tématy, tak i spornými body, tedy ústavou, autonomiemi provincií a pozemkovou reformou.

Komise také projednají přípravu referenda, které rozhodne o setrvání současného prezidenta, viceprezidenta a prefektů ve svých funkcích. 

 

Právě se děje

Další zprávy