Šestadvacetiletý Li, který si nepřál uvést celé jméno, se chodil dívat na stavbu komplexu, ve kterém se měl nacházet jeho budoucí byt. I když na něj ještě před kopnutím do země složil zálohu, všímal si, že na místě mnohdy pracoval jen jeden nebo dva dělníci a většina strojů nehybně stála. "Slyšel jsem jenom zpívat ptáky," popisuje. A nebyl rozhodně jediný. Na čínských sociálních sítích se brzy začaly šířit fotky a videa "mrtvých" staveb od dalších budoucích majitelů bytů.
Li na zálohu na byt šetřil několik let, a když viděl, jak práce stojí, rozhodl se přidat k dopisu adresovanému vládě v Čeng-čou. "Pokud musím platit hypotéku za domov, který nebude nikdy dokončený, zničí mi to celý život. To mě děsí," říká pro agenturu Bloomberg.
"Život je extrémně těžký a my si už nemůžeme dovolit splácet měsíční hypotéky," stojí v dopise, ze kterého cituje americký deník New York Times. "Jsme zoufalí, proto se i navzdory možným rizikům přidáme do stávky a nebudeme hypotéky platit." I developeři jsou však ve složité situaci, kvůli pandemii covidu a zpomalující ekonomice jim dochází peníze.
Přestože cenzoři zasáhli a dopis zveřejněný na sociálních sítích smazali, rozšířil se různými kanály mezi lidi. Ze stovek protestujících se rázem staly tisíce a v polovině srpna jde už o stovky tisíc Číňanů ve více než stech městech po celé zemi, kteří hrozí, že nebudou své hypotéky splácet. Ve hře je až 222 miliard dolarů (5,3 bilionu korun). Bojkot placení hypoték se tak stal jedním z nejrozšířenějších, nejorganizovanějších a také nejproduktivnějších protestů v historii Číny, píše Bloomberg.
Lidé se stěhují i do nedostavěných bytů
Protože byly nemovitosti v Číně dlouho vnímané jako bezpečná investice, devadesát procent všech bytů se prodalo budoucím majitelům ještě před začátkem samotných staveb. Ceny nemovitostí tím pádem dlouhodobě rostly a developeři si mohli dovolit brát u bank velké půjčky. To se ale nedávno změnilo.
Zpomalující čínská ekonomika zasažená pandemií koronaviru a omezeními, která v zemi stále trvají, způsobila, že lidé méně nakupují. Na rekordní úroveň stoupla také nezaměstnanost mladých Číňanů a jen v první polovině letošního roku klesly prodeje nemovitostí o polovinu. Snížily se rovněž příjmy rodin a klesly ceny nemovitostí, uvádí New York Times.
To všechno tvrdě dopadlo právě na developery a realitní trh, který tvoří třetinu čínské ekonomiky. "Éra rychlého růstu v Číně je pravděpodobně u konce a nejzřetelněji je to v současnosti vidět na trhu s nemovitostmi," cituje stanice BBC ekonoma Juliana Evanse-Pritcharda. "Součástí problému je, že developeři počítali s dalšími penězi, ale neprodávají jako dřív," vysvětluje. Finance na dostavbu domů jim proto často chybí. Zaplaceno nedostali několik měsíců ani jejich dodavatelé, kteří nyní bojují o přežití.
Majitelů nedokončených bytů, na které dál posílají měsíční splátky, je přitom v Číně mnoho. Jak uvádí magazín China Briefing, z prodaných bytů mezi lety 2013 a 2020 jich je dostavěných jen šedesát procent. Někdy se proto Číňané stěhují i do domů obestavěných lešením a bez zavedené vody nebo elektřiny. "Utratili jsme všechny naše úspory, abychom si koupili byty. Už je to pět let a pořád v nich nemůžeme bydlet. Už to nemůžeme déle vydržet," líčí v reportáži BBC muž z nedokončeného domu, kde bydlí až dvě stě lidí.
"Cítím se bezmocný. Nechceme takhle žít, ale nemáme, kam jinam bychom šli," dodává jeden z jeho sousedů, který byt obývá společně se dvěma malými dětmi.
Rok (ne)stability
Cílem prvních signatářů dopisu bylo získat pozornost místní vlády v Čeng-čou. A byli nezvykle úspěšní. Úřady vyhlásily několik kroků k napravení situace - například vyzvaly banky, aby půjčily developerům další peníze, v jiných místech by měl vzniknout záchranný fond pro stavitele nebo by lidé podle jednoho z návrhů neměli dostávat pokuty za nezaplacení splátek. K dostavění budov nakonec vyzvala i centrální pekingská vláda.
Zahraniční média se shodují, že velký bojkot splácení hypoték může způsobit komplikace před podzimním sjezdem komunistické strany, na kterém by měl být prezident Si Ťin-pching zvolen ve třetím funkčním období za generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany. "Bezpečnostní složky se musí obávat o to, jak rychle se hnutí rozšířilo nejen ve městech, ale po celé zemi," napsal ve svém newsletteru odborník na Čínu Bill Bishop. "Organizování lidí napříč zemí je noční můrou pro vládu," dodává.
"Tento rok měl být o stabilitě, ale ukázalo se, že se jím nestal," hodnotí situaci pro server Insider analytik investiční firmy Loomis Sayles Bo Zhuang.
