Boj za rodný jazyk. Ukrajinci se masově učí ukrajinsky

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
30. 11. 2013 17:08
Značná část ze 46 milionů obyvatel totiž ukrajinštinu stále neovládá
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Kyjev (od naší spolupracovnice) - Stále více Ukrajinců chce mluvit státním jazykem.

Tvrdí to alespoň organizátoři kampaně "Nauč kamaráda mluvit ukrajinsky", která letos odstartovala v různých částech země.

Do kurzů, jež zdarma pořádají dobrovolníci, se hlásí úředníci, politici i podnikatelé. Proč? Značná část ze 46 milionů obyvatel totiž ukrajinštinu stále neovládá.

Studium prosazuje Všeukrajinský výbor na ochranu ukrajinštiny. Vznikl jako reakce na jazykový zákon zvýhodňující ruštinu, kvůli němuž se mnozí utkali v pěstních soubojích s policií.

Proti rusifikaci

Trvalo zhruba rok, než se projekt podařilo realizovat. "Považuji to za nástroj boje s rusifikací a deukrajinizací," říká iniciátor projektu a poslanec Oles Donij.

Cílem je přimět Ukrajince, aby se nebáli používat rodnou řeč. "Za více než dvacet let stát příliš nedbal o to, aby občané Ukrajiny ovládali ukrajinštinu. O popularizaci jazyka a kultury se musí starat občanská společnost," tvrdí iniciátoři projektu.

Mezi lektory jsou vysokoškolští učitelé, studenti, spisovatelé, zpěváci i novináři. Ve 14 městech se zatím přihlásilo několik stovek posluchačů. Mimo tradičně rusky mluvících měst jako Dněpropetrovsk, Doněck nebo Sevastopol se přidávají také obyvatelé západních oblastí. Nejvíce zájemců ale hlásí Kyjev.

"Po ukrajinštině je velká poptávka. Mnozí umí číst, psát, ale neumí mluvit. Stydí se. A naším úkolem je pomoci jim získat sebedůvěru," říká koordinátorka projektu Anastasija Rozlucká.

Premiér, prezident a další

Terčem výsměchu je už tradičně premiér Mykola Azarov. Narodil se a studoval v Rusku, a tak s ukrajinštinou zápolí celou svou politickou kariéru. Jeho pokusy o čtení projevů v ukrajinštině vyvolávají jízlivou reakci ukrajinsky mluvících kolegů.

Poslankyně Iryna Farionová z nacionalistické Svobody jej dokonce obvinila ze "slabomyslnosti". "Cítíte se komfortně ve společnosti lidí, kteří vám nerozumí?" ptala se na jednom ze zasedání.

Novináři si pak utahují také z prezidenta Viktora Janukovyče, který ukrajinštinu začal pilovat teprve po svém zvolení.

"Je důležité vytvořit příznivou atmosféru, aby se lidem, kteří ukrajinsky mluvit chtějí, jiní lidé nesmáli a neutahovali si z nich," říká Donij. Sám se prý ukrajinsky naučil teprve ve zralém věku. V rodném Kyjevě totiž ukrajinština byla dlouhá léta "neperspektivní" jazyk.

Polepším se

Miliardář Vadim Novinskyj ze Sevastopolu, který se letos stal poslancem Nejvyšší rady, tvrdí, že se ukrajinsky mluvit stydí.

"Dělal bych chyby a působilo by to komicky," citoval server Glavred majitele loděnic, který je označovaný za nejbohatšího poslance. Jeho majetek časopis Forbes odhaduje na 1,9 miliardy dolarů a ještě loni měl ruské občanství.

"Už jsem si našel hezkou učitelku a až se naučím mluvit, chystám se i k projevům v parlamentu," slíbil.

Návrh nacionalistů, podle něhož by všichni zájemci o ukrajinské občanství měli být zkoušeni z ukrajinštiny, v parlamentu letos neprošel. Ruskojazyční poslanci se přitom brání jazykovým nárokům svých kolegů.

Podle Vadima Kolesničenka z vládnoucí Strany regionů jsou snahy Donije projevem "komplexu méněcennosti". Podle něj se může učit ukrajinsky každý samostatně. Bez jakýchkoliv kampaní.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy