Blíží se poslední velká akce USA v Iráku: Volby

Roman Gazdík
4. 3. 2010 9:40
Debata o změně SOFA je znovu na stole, další pobyt v zemi však neslouží ani republikánům
Foto: Reuters

Bagdád/Washington - Nedělní parlamentní volby a období těsně po nich bude zřejmě poslední klíčovou událostí americké války v Iráku. V únoru poklesl počet vojáků USA v zemi poprvé od začátku invaze (březen 2003) na méně než sto tisíc a do konce srpna by se měl snížit o další polovinu.

V zemi zůstane od září maximálně 50 tisíc Američanů, kteří však už nebudou vykonávat žádné bojové operace. Do konce příštího roku se pak má stáhnout ze země poslední americký voják.

Před iráckými volbami se však v USA znovu otevřela debata o možné změně Obamou ohlášeného rozvrhu stahování. Děje se tak v souvislosti se stále velmi špatnou bezpečnostní situací demonstrovanou v posledních měsících několika velkými útoky na vládní budovy v Bagdádu, pokračujícímu spory mezi sunnitskými a šíitskými stranami a silným vlivem sousedního Íránu.

O setrvání bojové brigády na severu země požádal prezidenta USA vrchní velitel amerických sil v Iráku, generál Ray Odierno.

Plán B v záloze

Odierno je autorem strategie posílení amerických sil v zemi v roce 2007 (takzvaný "surge") a v minulosti byl zastáncem dlouhodobé americké přítomnosti.

V současné době ho však znepokojuje zejména situace v Kirkúku, který by Kurdové rádi připojili ke svému autonomnímu území na severu Iráku, což se ale nelíbí zdejší arabské populaci.

Volební úředníci přinášejí urnu do místnosti v Karbalá.
Volební úředníci přinášejí urnu do místnosti v Karbalá. | Foto: Reuters

Odborníci považují toto na ropu bohaté město za vůbec největší hrozbu pro stabilitu země.

Odierno nadnesl podle anonymních zdrojů žádost na své nedávné návštěvě Washingtonu, konkrétní odpověď však údajně nedostal. Na rozdíl od svého kolegy Stanleyho McChrystala, který velí vojákům USA v Afghánistánu, však Odierno nelobbuje za změnu strategie přímo na veřejnosti.

"Naším nynějším plánem je mít prvního září v Iráku 50 tisíc vojáků," řekl novinářům. "A když se mě dnes ptáte, tak jsem k tomu plně odhodlán, protože věřím, že je to krok správným směrem."

Připustil však, že USA mají v záloze plán B. Ten by použily v případě, že by se bezpečnostní situace v Iráku volbami zhoršila, například kdyby neúspěšní kandidáti aktivovali své milice.

Vliv Íránu sílí, náš slábne

Washington rovněž znepokojuje silný vliv Íránu na irácké dění. Vidí jej i v nedávném zákazu kandidatury kandidátů spojených s režimem někdejšího diktátora Saddáma Husajna, který vedl s Íránci krvavou válku v osmdesátých letech.

Nejen americký "look". Iráčané tvrdí, že se jsou schopni sami postarat i o svou bezpečnost.
Nejen americký "look". Iráčané tvrdí, že se jsou schopni sami postarat i o svou bezpečnost. | Foto: Reuters

Odierno přímo uvedl, že dva nejvýše postavení členové komise, která stovky - převážně sunnitských a ve všech případech sekulárních - kandidátů zakázala, "jsou zjevně pod íránským vlivem a v úzkém kontaktu s velitelem elitních íránských oddílů Al Kuds."

Naopak americký vliv je prý v současné době slabý.

"Musíme si být vědomi naší omezené schopnosti ovlivnit politickou situaci v Iráku. Nemáme páky na to nějak hrozit stažením jednotek nebo jejich vniknutím do zasedacích síní," řekl americký velvyslanec v zemi Christopher Hill ve svém nedávném projevu na půde analytického centra Rada pro zahraniční záležitosti (CFR).

"Naší pákou je říci: Iráčané, pokud s námi chcete mít dobrý dlouhodobý vztah, musíme zajistit, aby byly tyto volby demokratické," prohlásil Hill.

Ponechme vojáky v Iráku...

Náměstek iráckého ministra vnitra, generál Iden Chalíd (vlevo), a mluvčí Nezávislé vysoké volební komise (IHEC) s plakátem se jmény kandidátů v Bagdádu.
Náměstek iráckého ministra vnitra, generál Iden Chalíd (vlevo), a mluvčí Nezávislé vysoké volební komise (IHEC) s plakátem se jmény kandidátů v Bagdádu. | Foto: Reuters

Samo uspořádání voleb je z bezpečnostního hlediska těžkým úkolem. Zaregistrovaných voličů je 19 milionů, včetně 1,4 milionu žijících v zahraničí. O 325 parlamentních křesel se uchází šest tisíc kandidátů.

Někteří komentátoři volají v souvislosti s íránským vlivem a nestabilitou před volbami k novému kolu vyjednávání ohledně smlouvy SOFA. Právě ta říká, že poslední americký voják musí z Iráku odejít do konce roku 2011.

"Ponechat desítky tisíc vojáků v Iráku po několik dalších let", považuje za "nejlepší pro Obamu a pro irácké vůdce" například někdejší kritik invaze do Iráku Thomas E. Ricks z vlivného Centra pro novou americkou bezpečnost (CNAS), ze kterého si Obama na vysoké posty své administrativy vytáhl několik lidí.

...nikdo je tam ale nechce

Jiní však upozorňují, že se prodloužení pobytu amerických vojáků v Iráku nepodařilo prosadit po tvrdých jednáních ani předchozí Bushově administrativě a to v době, kdy byla bezpečnostní situace mnohem horší než dnes.

Iráčané navíc ve stejný den jako o parlamentu mají v referendu platnost SOFA stvrdit a její případné změny by muselo potvrdit další kolo lidového hlasování. Chuť prodloužit americkou přítomnost v Iráku přitom zjevně nemají ani ve Washingtonu.

"Museli bychom vidět dosti značné zhoršení situace v Iráku a to v tomto okamžiku jistě nevidíme," prohlásil ministr obrany USA Robert Gates.

Volební plakáty v syrském Damašku. Do Sýrie odešla po začátku americké invaze většina z podle odhadu 1,5 milionu uprchlíků.
Volební plakáty v syrském Damašku. Do Sýrie odešla po začátku americké invaze většina z podle odhadu 1,5 milionu uprchlíků. | Foto: Reuters

Podle bloggera Spencera Ackermana specializujícího se na americkou bezpečnostní politiku je Obama rád, že se mu podařilo obrátit pozornost z Iráku na Afghánistán.

"Obama rychle přesměroval debatu zpátky na Afghánistán (a Pákistán), kde se domnívá, že leží hlavní ohnisko boje proti Al-Káidě," myslí si Ackerman.

A podle něj by nesloužila debata o Iráku ani cílům republikánů, kteří politicky bodovali, když se Bushův "surge" ukázal jako správná strategie.

"Republikáni se rozhodli, že další hádka o Irák není v jejich zájmu, protože během navýšení počtu vojáků válku vyhráli. Tak proč se znovu hádat, řekli si a otočili stránku," píše Ackerman.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Česká firma Lanex dodá Rusku lana na upevnění tankerů za miliony

Výrobce lan a produktů z technického textilu Lanex z Bolatic na Opavsku získal v Rusku unikátní zakázku na dodávku vysokopevnostních lan, která budou sloužit v přístavech k upevnění velkých tankerů. Dodá sedm tun lan za více než pět milionů korun, řekla Ivana Gračková, mluvčí skupiny BR Group, do níž Lanex patří.

Vysokopevnostní lodní lano o průměru 48 milimetrů dodá firma společnosti Morservis z Novorossijsku. "Celá dodávka je ve finančním objemu přesahujícím pět milionů korun a expedovat se bude nejpozději do 20. června. Lana jsou tak pevná, že na ně můžete zavěsit třeba kamion. Nahrazovat budou i lana ocelová," řekla Gračková. Zakázka je podle ní výjimečná celkovým objemem i velkým průměrem lana.

Zdroj: ČTK
Další zprávy