Spojené státy dosud odmítaly s Teheránem a Damaškem vyjednávat a obě země vinily z toho, že se naopak snaží konflikt v Iráku rozdmýchávat.
Britský ministerský předseda ale včera uvedl, že nový vývoj v Iráku vyžaduje novou společnou strategii a větší zapojení všech
blízkovýchodních států.
S Íránem a Sýrií proti terorismu
Součástí strategie by podle Blaira měla být pomoc Teheránu a Damašku při potlačování terorismu v Iráku a celé oblasti. Výzva však podle šéfa britského kabinetu neznamená, že by Londýn změnil politiku vůči těmto dvěma metropolím.
"Írán a Sýrie se musejí vzdát podpory násilí v Libanonu i jinde, Teherán navíc svého jaderného programu," zdůraznil Blair. Současně vyzval Sýrii, aby v regionu převzala konstruktivní roli.
Blair a americký prezident George Bush spolu podle britského tisku v pátek "dlouze" telefonicky diskutovali o případné změně strategie koaličních sil v Iráku.
Blair se podle listu The Observer snažil přesvědčit Bushe, že je nezbytné zapojit do procesu stabilizace Iráku i Sýrii a Írán.
Bush opakovaně obvinil Sýrie, že povoluje povstalcům a teroristům přecházet její hranici s Irákem. Syrská vláda se hájí tím, že není schopna tak dlouho hranici neprodyšně uzavřít, a tvrdí, že v Iráku žádnou skupinu aktivně nepodporuje.
Duchovní: Odejděte a nic se nestane
Duchovní vůdce iráckých sunnitů, generální tajemník sunnitské Rady náboženských učenců šajch Harís Darí, o víkendu uvedl, že odchod amerických a britských jednotek nebude mít za následek občanskou válku a násilí nebude horší, než je nyní.
"I kdyby odešli ještě dnes, nenastalo by žádné rozštěpení ani občanská válka," citovala Darího vyjádření v televizi Al-Arabíja
agentura DPA.
Odpovědnost za chaos a násilí v zemi nesou podle šajcha Darího zahraniční jednotky, "tajné služby některých sousedních států", irácká vláda, a její šíitské milice, stejně jako zločinecké gangy.
"Je to politická válka, v níž jde o určité zájmy, nikoliv ale náboženská válka mezi sunnity a šíity," zdůraznil šajch Darí.
Arabští sunnité tvoří v Iráku přibližně dvacet procent obyvatel. Šíité, kteří mají hlavní podíl na současné vládě, tvoří šedesát procent. Zbylých dvacet procent připadá na Kurdy, žijící na severu Iráku.
Sunnité byli za vláda Saddáma Husajna protěžovanou skupinou, samotný Saddám je sunnita. Dnes zuří největší odpor proti nové vládě a zahraničním jednotkám právě v sunnitských oblastech Iráku.
