Washington - Administrativa Bílého domu udávala v souvislosti s ropnou katastrofou v Mexickém zálivu zpočátku silně podceněná čísla. Pak zase pustila do světa informaci, že většina uniklé suroviny byla mezitím odbudována "přirozenou cestou".
Tvrdí to zpráva zvláštní vládní komise, která vyšetřuje okolnosti havárie vrtné plošiny Deep Horizont z 20. dubna tohoto roku, při níž do moře uniklo téměř pět milionů barelů ropy.
Zpráva kritizuje zejména fakt, že Bílý dům počátkem května odmítl žádost Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zveřejnit informace, podle nichž může do moře v nejhorším z možných scénářů vytékat až sto tisíc barelů ropy denně.
Obamova administrativa namísto toho převzala tvrzení koncernu BP, že do Mexického zálivu každý den uniká jen pět tisíc barelů suroviny.
"Vláda, jak se zdá, zaujala k dané záležitosti velmi laxní přístup a spokojila se s odhadem hovořícím o pěti tisících barelů, který se pak po většinu května stal oficiální číslem," píše se ve zprávě vládní komise.
Úmysl nebo nekompetentnost?
Počátkem srpna zase hlavní Obamova poradkyně pro energetiku a změny klimatu Carol M. Brownerová, odvolávající se na zprávu NOAA, tvrdila, že "tři čtvrtiny uniklé ropy již byly zlikvidovány".
V posudku NOAA založeném na modelových situacích a interpolacích se přitom uvádělo, že mořské proudy, chemické procesy probíhající v oceánu, baktérie i výpar se postaraly o to, že odbudována přirozenou cestou byla polovina suroviny vyteklé z havarovaného vrtu.
Deník The Washington Post, blízký opozičním republikánům, hovoří o tom, že Obamova administrativa se ukázala v souvislosti s posouzením úniku ropy být buď "ne zcela kompetentní" nebo "ne zcela upřímná vůči americkému lidu".
Nabízí se spekulace, že Bílý dům čelící před listopadovými volbami do Kongresu narůstajícímu tlaku republikánů nechtěl veřejnost strašit katastrofickými scénáři, příliš pozdě si uvědomil svou chybu a dlouho se spoléhal hlavně na údaje samotného koncernu.
Firmy uvažují o ropném fondu
Podle posledních odhadů přijde BP ropná katastrofa v Mexickém zálivu na třicet miliard dolarů. Tolik koncern investoval a ještě investuje do záchranných prací, čištění pobřeží a odškodnění firem i jednotlivců.
Menší ropné společnosti uvažují proto o vytvoření zvláštního fondu v hodnotě okolo půldruhé miliardy dolarů, z něhož by byly hrazeny náklady případných dalších havárií, pokud se budou týkat menších firem.
Vydat třicet miliard USD si může dovolit jen takový gigant jako je BP. Koncern musel navíc čelit dramatickému poklesu svých akcií, které od dubna ztratily přibližně polovinu hodnoty, a začal již prodávat část svého majetku.
Spojené státy vyhlásily v souvislosti s ropnou katastrofou až do listopadu moratorium na hlubokomořské vrty a o podobném kroku uvažuje také Evropská komise.
"EK naléhá na členské státy, aby přestaly vydávat povolení k vrtům na ropu a plyn, dokud nebude uzavřeno vyšetřování příčin nehody plošiny Deepwater Horizont a nedojde ke změně bezpečnostních předpisů u evropského pobřeží," uvádí se ve zprávě vydané eurokomisařem pro energetiku Güntherem Öttingerem.
V Severním moři je nyní v provozu na tisíc vrtných plošin a ve Středozemním moři dalších sto a nový ropný průzkum je plánován také u břehů Kypru, Malty a Grónska. Bezpečnostní předpisy se v jednotlivých zemích značně liší a vzhledem k tomu, že těžaři jdou do čím dál větších hloubek nelze vyloučit ropnou havárii ani u evropských břehů.
