Londýn - Na celém světě se dnes začne v knihkupectvích prodávat kniha pamětí pákistánské expremiérky Benazír Bhuttové, nazvaná Reconciliation: Islam, Democracy and The West.
Autorka knihu stihla dopsat, ale jejího vydání se nedožila. 27. prosince zahynula při pumovém útoku na její předvolební mítink ve městě Rávalpindí.
Politička, která byla favoritkou nadcházejících parlamentních voleb, v knize prorocky píše o atentátech na svou osobu.
- Podívejte se: Exkluzivní video z atentátu na Benazír Bhuttovou
Naznačuje, že jí hrozí nebezpečí a že neví, jak dlouho bude naživu. Domů se vrátila loni na podzim po osmiletém exilu, do kterého ji vystrnadil po vojenském převratu prezident Parvíz Mušaraf.
"Když jsem se před odjezdem do Pákistánu loučila s manželem a dětmi, nevěděla jsem, zda ve vrátím živá nebo mrtvá. Všem jsem řekla sbohem, ale nevěděla jsem, jestli je ještě někdy uvidím," píše v knize bývalá ministerská předsedkyně, která stála v čele pákistánské vlády v letech 1988 až 1990 a pak znovu 1993 až 1996.
Uvedla také, že měla seznam lidí, u kterých věděla, že se ji chystají zavraždit. Byl mezi nimi například syn Usámy bin Ládina Hamza nebo pákistánský islamista Beitulláh Mehsúd, kterého nyní policie viní ze zorganizování atentátu v Rávalpindí.
"Řekla jsem Mušarafovi, že pokud mě někdo zabije, bude to také kvůli militantům v řadách jeho režimu. Ti mě chtějí zlikvidovat, protože ohrožuji jejich setrvání u moci," píše se v knize o 318 stránkách, kterou vydává britské nakladatelství HarperCollins.
Předmluvu ke knize napsal už po atentátu manžel političky Asíf Alí Zardarí.
Dále čtěte: Bhuttová se neměla vyklánět z auta, říká prezident Mušaraf
Podle Bhuttové mohli mít na její smrti zájem i některé kruhy uvnitř mocné pákistánské zpravodajské služby ISI a někteří armádní činitelé.
"V Pákistánu jsou věci málokdy takové, jak se zdají na povrchu," napsala.
Volby se měly uskutečnit už 8.ledna, ale kvůli smrti Bhuttové je prezident Mušaraf odložil. Hlasovat tak Pákistánci půjdou v pondělí 18.února.
