Teherán - Kdyby ji neposvětil on, žádná jaderná dohoda mezi Íránem a šesti mocnostmi by nevznikla. Íránský ajatolláh Alí Chameneí ale ve sporu se Spojenými státy otočil.
Nebo minimálně přibrzdil.
"(Nejvyšší duchovní vůdce Íránu) přestal demonstrovat svou hlubokou nedůvěru vůči USA," upozorňuje ve své analýze agentura Reuters. "Aby ukončil desetiletí izolace, do níž se jeho země dostala," vysvětluje.
Díky úterní historické dohodě bude íránský jaderný program - výměnou za uvolnění sankcí - výrazně omezen. "Skončí tak dvanáct let zahrávání si s ohněm, vyhrůžek a permanentní konfrontace," píše Reuters.
V čele úsilí o normalizaci vztahů s vnějším světem stál nepochybně prezident Hasan Rúhání, pragmatik zvolený do úřadu v roce 2013, společně s ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem. Nejvyšším arbitrem v islámské republice je ovšem Chameneí.
Pětasedmdesátiletý klerik poskytl Rúhánímu během vyjednávání s USA, Německem, Francií, Velkou Británií, Ruskem a Čínou zásadní politickou podporu. Prezident díky tomu mohl vést zdlouhavé a složité rozhovory, navzdory rezolutnímu odporu Rúháního mocných domácích oponentů.
Slovo nejvyššího arbitra
Představovat si, že se Chameneí z ničeho nic proměnil v přítele Ameriky, je ale scestné. Naopak.
"K procesu usmiřování s USA se zřejmě připojil jen velmi neochotně a často do něj zasahoval," upozorňuje agentura Reuters. "Ve svých veřejných proslovech nikdy nezapomněl zdůraznit, kde leží hranice, kterou íránští vyjednavači nesmějí překročit," dodává.
V červnu, kdy rozhovory vstoupily do finální fáze, ajatolláh například prohlásil, že Írán nedovolí mezinárodním inspektorům, aby zpovídali íránské jaderné vědce. A požadoval, aby sankce padly, jakmile bude dosaženo dohody (což byla podmínka pro Západ nepřijatelná).
Přesto nakonec íránským vyjednavačům umožnil, aby historický dokument podepsali.
"Chameneí nechal dveře pro kompromis otevřené… Celé to slovní cvičení okolo hranic, jež nelze překročit, mělo mocnostem ukázat, že se Írán necítí být v pozici toho slabšího," řekl Reuters významný íránský analytik Alí Vaíz.
"Velký Satan"
Během roky trvajících jednání se Spojenými státy, Evropou, Ruskem a Čínou Chameneí mnohokrát prohlašoval, že Írán dohodu nepotřebuje a neučiní žádné ponižující ústupky, připomíná agentura Reuters.
O USA ajatolláh často hovořil jako o "Velkém Satanovi".
Američané si podle něj vojenský rozměr íránského jaderného programu vymysleli, aby mohli islámskou republiku ponižovat a špinit.
"Vytvořili mýtus o jaderných zbraních, aby mohli tvrdit, že islámská republika představuje pro svět hrozbu. Tou je ale sama Amerika a její ustavičné destabilizující vměšování se do záležitostí jiných zemí," prohlásil Chameneí třeba letos v dubnu.
Podobnost s Chomejním
Nejvyšším duchovním vůdcem své země se Chameneí stal v roce 1989 - po smrti ajatolláha Rúholláha Chomejního, který vedl revoluci, jež svrhla prozápadního šáha Rezú Pahlavího.
I když mu chyběla Chomejního revolucionářská autorita a charisma, drží se Chameneí u moci už 25 let. Podle Reuters i díky tomu, že "vždycky velmi zručně dokázal uspokojovat zájmy rozličných íránských frakcí".
Tím, že teď umožnil dohodu s nepřáteli Íránu, učinil krok podobný tomu, k němuž se odhodlal jeho předchůdce. Ten v roce 1988 uzavřel po osmileté válce dohodu o příměří s Irákem, kterou Chomejní přirovnal k "číši bolehlavu, již je nutné vypít".
Za obrat mohou sankce
Krok směrem k nepříteli byl ale nutný: Írán už léta strádá kvůli mezinárodním sankcím. V posledních třech letech, kdy Spojené státy a Evropská unie přijaly mnohem tvrdší opatření - hlavně zásadním způsobem omezily vývoz íránské ropy, která je hnací silou a základem tamní ekonomiky - se situace v zemi vyhrotila.
"V roce 2009 zaplnily ulice íránských měst vůbec největší demonstrace od islámské revoluce z roku 1979," připomíná ve své analýze Reuters. "A i když bylo povstání rychle potlačeno, otřáslo do základů politickým establishmentem v zemi," dodává.
Zdroje blízké íránskému vedení podle ní naznačují, že právě nevole íránské veřejnosti přesvědčila Chameneího a další vůdčí konzervativní duchovní, aby řekli Ano obnovení rozhovorů o íránském jaderném programu. Přítel Ameriky se ale z ajatolláha Alího Chameneího ani po úterním podpisu historické dohody mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi nestal.
