Moskva (od naší spolupracovnice) - Jako symbol odcházející epochy vnímají Rusové oligarchu Borise Berezovského, který zemřel v sobotu v Londýně. Coby "šedá eminence" Kremlu a jedna z nejvýraznějších postav divokého postsovětského kapitalismu byl neodmyslitelnou součástí bouřlivých 90. let.
Přestože ztratil vliv na mocenské struktury, zachoval si pověst legendy a mistra intrik.
"Měl moc, peníze... Jeho tragédie je v tom, že ztratil politický vliv," myslí si ruský herec a režisér Nikita Michalkov.
Podle něj je Berezovského život fantastický filmový námět. "Byl osobnost, výrazná postava. Měl bohatství, peníze a obrovské možnosti. Jsem však přesvědčen, že by se všeho vzdal jen proto, aby mohl manipulovat mocí," uvedl v rozhovoru pro televizi RTR.
Britská policie mezitím oznámila, že se Berezovskij zřejmě oběsil. Ukázala to pitva s tím, že před smrtí nedošlo k žádnému boji ani jinému cizímu zavinění. Výsledky toxikologických a dalších testů budou známy za několik týdnů.
"Mistr destrukce"
"Byl génius intriky, mistr destrukce. Uměl tahat za nitky. Když o to přišel, ztratil jeho život smysl, a proto chřadnul," popsal Michalkov poslední etapu oligarchova života.
Podle znalců ruských poměrů byl vliv na mocenské struktury pro Berezovského "drogou".
"Stali jsme se bohatými, protože jsme dříve než všichni ostatní pochopili, že začala nová epocha," řekl Berezovskij v jednom z rozhovorů. Nijak se netajil tím, že jej baví mít vliv na lidi, kteří rozhodují o osudu země. Přestože se vypracoval do poměrně vysoké státní funkce, byl si vědom, že na špičku v Kremlu by nikdy nedosáhl.
"Politikem v Rusku může být jen Rus. Člověk, který není ruského původu, má jen dvě možnosti: Buď se stane šedou eminencí, nebo pokladníkem. To je také můj úděl," přiznal v rozhovoru pro list Kommersant koncem 90. let. Zároveň však tvrdil, že ve svých prioritách má jasno. "Jsem ruský Žid. Pro mne je hlavní zůstat sám sebou," konstatoval.
Když pak málem zemřel při pokusu o atentát, nechal se pokřtít. Ve 48 letech se stal pravoslavným věřícím a přál si prý být pohřben vedle pravoslavného chrámu.
Skvostný stratég
Berezovskij si svého bohatství užíval plnými doušky. Miloval drahá vína a krásné ženy, které prý byly jeho velkou vášní, spolu s politikou. Jeho přátelé přiznávají, že navzdory svému vzdělání nebyl příliš zdatným podnikatelem. Na to si najímal lidi.
Byl však skvostným stratégem a jeho nápady dokázaly nadchnout nejen politiky. Chtěl být také středem pozornosti a rád předváděl svou "mentální zdatnost". Jeho intuice však zjevně selhala, když koncem 90. let přivedl Vladimira Putina do Kremlu.
Intriky proti němu pak tkal i ze svého exilu v Londýně. "Porodil jsem tě a sejmu tě," sliboval na plakátu při demonstraci. To se mu ale nepodařilo.
"Z ´politického kmotra´ se rázem stal úhlavním nepřítelem hlavy státu. Putin se vymanil z jeho vlivu a nastolil nový styl řízení, v němž pro intriky Berezovského nebylo místo," napsal server slon.ru.
Pozorovatelé připomínají, že s pochybným "duchovním otcovstvím" se nyní musí vyrovnávat i Putinova strana Jednotné Rusko, kterou pod názvem Jednota vymyslel taktéž Berezovskij. "Přejeme upřímnou soustrast v souvislosti s koncem vašeho otce zakladatele," uvedl v rozhovoru se zástupci Jednotného Ruska šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.
Žádal o odpuštění?
Velkým šokem pro Rusy ale není ani tak Berezovského smrt jako tvrzení kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, podle něhož měl slavný exulant prosit Putina o odpuštění. Před několika měsíci mu prý poslal osobní dopis, v němž přiznal, že "se dopustil mnoha chyb", a prosil ho o pomoc s návratem do vlasti.
V rozhovoru pro ruskou mutaci časopisu Forbes prohlásil, že si neví rady se svým životem. Kreml nato velkoryse naznačil, že by mohl být v Moskvě alespoň pohřben.
Podle portálu slon.ru ukončila smrt Borise Berezovského epochu, která je v Rusku označována jako "divoká devadesátá léta". "Byl symbolem nového ruského byznysu. Byl také jedním z mála lidí, na které se štěstí přímo lepilo. Nakonec ale měl smůlu," uvedl.
Vlastníma rukama totiž postavil začátek epochy, která je označována jako ´putinovská´. Tím prý podepsal rozsudek sobě i celému dědictví 90. let.
Ve světě byl Berezovskij nucen žít pod jménem Platon Jelenin. Příjmení si zvolil podle jména své poslední ženy Jeleny, která jej však také opustila. "Zůstal sám, bez rodiny, přátel a vlasti. To je velmi smutný konec," tvrdí novinář a poslanec Alexandr Chinštejn, který je autorem knihy o Berezovském.
Podle šéfredaktora rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexeje Venediktova neodchází s Berezovským ani tak epocha, jako její "koření". "Mnozí lidé, kteří s ním bojovali, nyní určitě pocítili smutek. Berezovskij dodával aroma jejich životu a to se týká i Putina," uvedl.
