Brusel (od naší zpravodajky) - Navzdory setrvalému dešti pochodovalo ve čtvrtek centrem Bruselu na deset tisíc učitelů, aby před jednou z vládních budov dali najevo svoji frustraci ze dvou covidových let. A navzdory veškeré snaze pochodovaly ve stejný den po bytech v Belgii desítky tisíc bezprizorních dětí, které stávka učitelů nechala doma.
Země zaznamenala v posledním týdnu průměrně 23 tisíc nových případů nákazy koronavirem denně a školy, zejména ty mateřské a první stupně základních škol, jsou jedním z hlavních ohnisek. Mimo jiné kvůli malé proočkovanosti mezi nejmladšími dětmi.
Učitelé se cítí vyčerpaní. Zatímco Česko patřilo mezi země, kde děti pobývaly nejdéle doma kvůli zavřeným školám, Belgie na tom byla přesně opačně. S výjimkou prvního lockdownu na jaře 2020 zůstaly školy otevřené.
Pro učitele to znamenalo být fyzicky ve třídách. S přibývajícími nakaženými v jejich řadách, zejména pak při poslední omikronové vlně, to vedlo k tomu, že zdraví kantoři zaskakovali za nemocné kolegy a učební řád se rozpadl.
Průzkum vedený sociology z belgického města Mons mezi frankofonními učiteli tento týden přinesl závěr, že 34 procent kantorů chce ze školství odejít. Počet výpovědí meziročně vzrostl o 12 procent a šest procent učitelů přiznalo, že o ní uvažuje každý den.
"Vláda říká, že jsme nepostradatelní, ale svoje slova nedoprovodila ničím v praxi. Nemáme peníze na pomůcky a na všechna hygienická opatření, nedostali jsme přidáno navzdory přesčasům řady z nás. Pracujeme v neudržitelných podmínkách," citoval list Le Soir Jeana-Françoise, učitele občanské výchovy v Bruselu a jednoho z účastníků čtvrteční stávky.
Na mobilu při tom ukazoval, jak se už dva roky tísní s žáky v malé unimobuňce, které škola narychlo postavila, aby děti rozdělila do izolovaných skupin a mohla dál učit.
Belgie se otevírá
Vláda mezitím rozvolňuje pandemická opatření. Co se týče škol, děti na prvním stupni nebudou muset od 21. února sedět ve třídách v rouškách. Pro starší děti ale povinnost bude i nadále platit.
Belgie také přejde od 18. února do takzvaného oranžového stupně podle nedávno schválené škály, která má sloužit jako vodítko pro různá omezení v této a případné další pandemii. Oranžová znamená opětovné otevření nočních podniků, jen s tím omezením, že kapacita vnitřních prostor nesmí překročit 80 procent a personál, ne však hosté, musí nosit roušku.
Obdobné uvolnění se týká restaurací a kaváren. Ty jsou teď otevřené nejvýš do půlnoci, a pokud hosté nesedí u stolku, musí mít roušku. Po 18. únoru tato povinnost odpadne a otevírací doba bude čistě na provozovateli. Jediná povinnost, která zůstane, bude prokázání se covid pasem při vstupu. Ten zůstane klíčovou vstupenkou také do kultury. Jinak i zde platí, že kina, divadla či výstavy se budou moci vrátit k 90% provozu oproti době před covidem.
Spolu s tím belgická vláda ruší povinnost práce z domova a jen ji "důrazně doporučuje". To vše by mělo vést k postupnému návratu lidí do kanceláří, schůzek do kaváren a celkově k návratu normálního života do země.
Přísná pravidla i pro Čechy
Je to důležitá zpráva i pro některé Čechy, konkrétně evropské poslance, diplomaty a úředníky v Bruselu. Covid-19 nechal často celé týmy fyzicky oddělené, protože výrazně poklesl ruch na evropském nebi a přesun mezi Prahou a Bruselem se ztížil.
"Létá to teď napřímo z Bruselu do Prahy jen třikrát týdně, katastrofa," postěžoval si například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), s tím, že když minulý týden dobíhal poslední let do Prahy na přestupu ve Frankfurtu, "málem dostal infarkt".
"Už se těším na normální provoz. Snad od března," dodává jeho kolega, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
