Brusel - Belgie se může konečně těšit na novou vládu, i když jen prozatímní. Muž, který vedl Belgii v uplynulých letech - Guy Verhofstadt - přijal návrh krále Alberta II., aby sestavil vládu široké koalice, a ukončil tak půlroční politickou krizi.
Důvodem vládní krize v Belgii byl neúspěch vítěze voleb a předsedy vlámských křesťanských demokratů Yvese Letermea, kterému se nepodařilo během šesti měsíců složit vládu.
Leterme neuspěl...
Ostře totiž útočil na Valony, které kritizoval dokonce i za to, že neumí vlámsky, a osočoval je z "intelektuální neschopnosti".
Prohlásil také, že jediné, co mají Vlámové a Valoni společného, je král, národní fotbalový tým a možná některé značky piva.
Sám přitom nezvládl ani belgickou hymnu, když těsně po volbách před novináři zapěl francouzskou Marseillaisu. Více ČTĚTE ZDE
...vrací se Verhofstadt
Začátkem minulého týdne si Albert II. pozval k audienci v královském paláci posledního belgického premiéra. Ten si odtud odnesl pověření sestavit dočasnou vládu, která by měla být tvořena širokou koalicí.
O sedm dní později Verhofstadt nabídku přijal a v předvánočním shonu začíná sestavovat vládu, v níž by měli zasednout liberálové spolu s vlámskými křesťanskými demokraty a valonskými socialisty.
Přiměla ho k tomu nejen víkendová politická vyjednávání, ale také protesty v centru Bruselu a kritika Evropská komise, podle níž nestabilita poškozuje belgickou ekonomiku a nepřímo úspěchy celé Evropské unie.
Belgie se dělit nebude
Spekulace o tom, že by vše mohlo skončit rozdělením Belgie, politologové od počátku odmítají.
Přestože snahy vlámských separatistů, kteří usilují o rozdělení země na dvě části, pokračují, většina Belgičanů si přeje setrvání ve federaci.
Radikálové z Vlámského bloku jsou tak nejsilnější stranou, která zůstává mimo koalici.
