Neipyijto - Masakry na civilistech, utlačování, vypalování vesnic, zabíjení dětí a žen. Tomu všemu přihlíží nositelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij.
Poslední vlna násilí v Barmě na jihovýchodě Asie si vyžádala stovku mrtvých. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo od víkendu ze země nejméně 27 400 členů etnika Rohingů. Dalších 20 000 podle OSN čeká na hranici s Bangladéší.
Brutální zásahy proti muslimské menšině na severozápadě státu kritizuje nejen OSN. Proti Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy od roku 2016, se nově staví i její dřívější nejbližší spolupracovníci.
"Nemůžeme očekávat, že změní celou zemi za jeden a půl roku," cituje rozčarování dlouholeté aktivistky Ma Thidy americký list The Washington Post. "Ale očekáváme silně lidský přístup založený na lidských právech," dodává s tím, že ten ale Su Ťij chybí.
V době vlády vojenské junty tito aktivisté pomáhali demokratickému hnutí, které Su Ťij vedla. Čelili permanentnímu nebezpečí ze strany armády, často strávili několik let ve vězení.
Teď, dva roky po prvních demokratických volbách, nedokážou skrývat zklamání.
Na konci minulého týdne muslimští ozbrojenci zaútočili na jednotky barmské armády. Ta podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch odpověděla útokem na civilní obyvatelstvo.
Vypalovala celé vesnice, což mají dokazovat satelitní snímky.
Místní aktivisté a pozorovatelé navíc obviňují vojáky, že střílejí do neozbrojených lidí.
Symbol boje za svobodu mlčí
Příkaz k "uklidnění situace" přitom vydala sama Su Ťij, která v zemi stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii.
Útočníky na barmskou armádu odsoudila, ale chování vojáků obviněných z brutality vůči vesničanům už nekomentovala.
Kromě toho už dříve zakázala vstup do regionu pozorovatelům a speciálnímu vyšetřovacímu týmu OSN.
"Lidé stále podporují její vládu. Ale musejí snížit svá očekávání, protože (barmské) problémy jsou hluboko zakořeněné," míní Thant Thaw Kaung, vedoucí nadace na zlepšení vzdělání v Barmě.
Upozorňuje, že tamní obyvatelé stále silně vnímají odvahu, se kterou Su Ťij bojovala proti půl století trvajícímu vojenskému útlaku. Pro mnoho lidí je pořád hrdinkou.
"Když byla v opozici, byla tak hlasitá. A teď najednou čelíme tichu," popisuje však své zklamání bývalý politický vězeň Khin Zaw Win.
"Teď, když se Barma vrátila na demokratickou cestu, všichni očekávají, že by tady měla fungovat větší otevřenost, ale to se nestalo," míní.
Snaha o usmíření se s armádou
Co ovšem někdejší stoupenci a spolupracovníci Su Ťij kritizují nejvíce, je podle listu The Washington Post její až příliš vřelá spolupráce s armádou.
Sama Su Ťij se nikdy netajila tím, že na její blízký vztah s armádou měl vliv její otec, barmský vojenský hrdina, který ve 40. letech vyjednal nezávislost země na Velké Británii.
Navíc, jak si podle amerického listu myslí většina Barmánců, Su Ťij nemůže prosazovat lidská práva a demokratizaci státu příliš tvrdě. Musí dělat kompromisy, aby ji armáda nesvrhla.
Ta si totiž stále drží v barmské politice výsadní postavení, a to skrze ovládání klíčových ministerstev. V parlamentu má navíc 25 procent křesel.
Jenže právě kompromisy, které se Su Ťij snaží s armádou vyjednávat, vadí jejím bývalým stoupencům nejvíce. "Už není jejich vězněm," upozorňuje Khin Zaw Win s tím, že si podle něj armáda připravuje půdu pro příští volby konané v roce 2020.
"Její koncept národního usmíření se soustředí hlavně na vztah mezi armádou a její stranou," vysvětluje pro The Washington Post Ashley South, odborník na Barmu. "Otázka etnických menšin je jednoduše vedlejším problémem."
Tisíce Rohingů na útěku
Barma má jen velmi krátkou historickou zkušenost s demokratickou vládou.
V zemi docházelo k častým vojenským převratům. Vojenská junta vládla Barmě mezi lety 1962 a 2011, kdy začalo docházet k postupnému uvolňování režimu.
Su Ťij, dlouholetá bojovnice za demokracii a politická vězeňkyně, se do čela Barmy postavila po volbách v roce 2015. Ty vyhrála její strana Národní liga pro demokracii v Myanmaru.
Od loňského roku je speciální státní poradkyní, což je pozice vytvořená speciálně pro ni. Ústava z dob vojenské diktatury jí neumožnila stát se prezidentkou.
V převážně buddhistické Barmě ale dál dochází k pronásledování muslimské menšiny. Barma neuznává Rohingy jako samostatné etnikum. Tvrdí, že to jsou nelegální přistěhovalci ze sousedního Bangladéše, ačkoli žijí v zemi už po generace.
Proto jim odmítá udělit barmské občanství a omezuje jejich svobody.
V barmském Arakanském státě, kde více než milion Rohingů žije, dochází často k potyčkám mezi militantními skupinami muslimů a státními ozbrojenými složkami.
Podle odhadů OSN a lidskoprávních organizací zemřelo od roku 2012 přes tisíc Rohingů a minimálně 320 tisíc jich uprchlo ze země. Utíkají přes hranice do Bangladéše do provizorních táborů, tamní úřady je ale často vrací zpět. Někteří proto raději volí riskantní cestu po moři do některé z dalších asijských zemí.
AFP Graphic and factfile on Myanmar's stateless Rohingya Muslim minority pic.twitter.com/jZX6yws26y
— AFP news agency (@AFP) August 28, 2017
