V Amazonii v říjnu výrazně přibylo požárů, plameny ničí i největší mokřad světa

Dojemné i smutné fotky. Amazonské pralesy hoří, lidé zachraňují zvířata
Hasič Cleio Junior našel během kontroly spáleného úseku pralesa mrtvého mravenečníka.
Zvířata prchají z hořícího pralesa a dostávají se do blízkosti silnic a měst. Jsou vystresovaná, vyděšená a často končí jako tento mravenečník, jehož tělo leží na cestě poblíž hořící části amazonské džungle, blízko Mirante do Norte.
A pak přichází na řadu vyšetření, jehož cílem je zjistit zdravotní stav tapíra.
Veterinář Carlos Henrique Tiburcio ošetřuje dravce, který vykazuje symptomy otravy.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
2. 11. 2020 10:55
V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let.

Ještě horší je letos situace v oblasti Pantanal, největším mokřadu světa, který je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, včetně řady vzácných. Letos v této oblasti, která leží na jihozápadě Brazílie a zasahuje i do Bolívie a Paraguaye, zaznamenali nejvyšší počet lesních požárů za dobu vedení těchto statistik, což je od roku 1998. Oproti loňsku se tam za deset měsíců počet požárů více než zdvojnásobil na 21 115.

Mokřady Pantanal jsou vzácným ekosystémem, který leží na území kolem 160 000 kilometrů čtverečních. Jeho malá část, zhruba procento rozlohy - národní park Pantanal Matogrossense -, je od roku 2000 zapsána na seznamu přírodního světového dědictví UNESCO. V oblasti žije mnoho druhů zvířat, včetně jaguára, ocelota, jelence bahenního, mravenečníka velkého, vydry obrovské, čápa jabiru či kajmana žakaré (též yacaré). A kromě stromů a rostlin tam i zvířata trpí i umírají v důsledku lesních požárů.

Počty požárů v brazilské Amazonii byly minulý měsíc více než dvojnásobné proti loňskému říjnu, proti předchozímu měsíci jich ale bylo méně, protože se blíží sezona dešťů.

Nárůstu požárů v Amazonii nezabránila ani armáda, kterou tam brazilský prezident letos poslal, aby mimo jiné dohlížela na dodržování zákazu rozdělávání ohňů. Podle agentury EFE je příčinou 95 procent lesních požárů lidská činnost, většinou nelegální, jejímž cílem je rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů podle ekologů přispívají klimatické změny.

Kvůli odlesňování Amazonie se v posledních dvou letech stal terčem kritiky, a to i mezinárodní, brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými. Ostře ho kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení.

Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy