Z Arktidy přichází varovné zprávy o úniku metanu. Oceán nezamrzá, jak by měl

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
31. 10. 2020 20:50
Pozornost klimatologů se v posledních letech upíná na polární oblasti, které se oteplují rychleji než zbytek planety. V důsledku toho jsou tam zimy stále mírnější a kratší. Ta letošní by měla v Arktidě už začít, ale vyšší teploty Severního ledového oceánu způsobují, že ještě na konci října nezačal zamrzat. Deník Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek z oblasti klimatu.
Plující led v Arktidě. V posledních letech ho dramaticky ubývá.
Plující led v Arktidě. V posledních letech ho dramaticky ubývá. | Foto: Reuters

Když se v polovině října dosud největší mezinárodní vědecká expedice MOSAiC vracela ze severního pólu, přinesla špatné zprávy. Led v Arktidě taje dramatickou rychlostí. "Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masívního tání," popsal šéf mise, německý klimatolog Markus Rex. 

Jeho vědecký tým strávil na ledoborci Polastern u severního pólu celý rok. Měřili teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, sbírali vzorky vody a studovali plankton, zkoumali život pod ledem. Nashromáždili data k výzkumu změny klimatu v arktické oblasti, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.

Jen několik dní po jejich návratu přišla další zpráva. Ještě na konci října, kdy už se obvykle začíná vytvářet sezonní led, je v Arktidě rekordní množství otevřeného moře. Dlouhotrvající teplo na Sibiři způsobilo, že ještě nezačalo zamrzat moře Laptěvů.

Začarovaný kruh

Opravdu znepokojivé novinky ale přinesli vzápětí švédští vědci. Zjistili, že vlivem oteplování na dně moře rozmrzá metan hydrát, obrovský zásobník metanu, který v bublinách stoupá na hladinu a uvolňuje se do atmosféry. Metan je jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů. Stejné množství metanu ohřeje atmosféru během 20 let až osmdesátkrát rychleji než oxid uhličitý. 

Podle švédských vědců je to důkaz, že byl narušen celý východosibiřský šelf, ukrývající obrovské množství metanu, který bude dál unikat. Arktida má přitom obrovský vliv na další oteplování atmosféry. 

Poručíme větru a dešti

Za severním polárním kruhem to vypadá, jako by lidem na záchranu planety skutečně docházel čas. Klimatická krize se rychle zhoršuje, a proto i věda přichází s radikálními kroky. Stále více prostoru dostává takzvané geoinženýrství. Jde o lokální umělé ochlazování klimatu a testuje se v Austrálii nebo v USA. Vědci tvrdí, že ochladit planetu je možné. Teď musí ještě přijít na to, jak dalekosáhlé dopady bude takové poroučení větru a dešti mít.

"Digitální dvojče" Země dokáže varovat před povodněmi

Věda dokáže lidstvo zachránit i před přírodními katastrofami. V Evropě vzniká ojedinělý projekt Destinace Země, díky kterému by do deseti let vědci dokázali určovat, kdy a v jaké intenzitě udeří povodně, hurikány nebo požáry. Využívat k tomu budou takzvané digitální dvojče Země - přesný model planety a výkonný počítač schopný simulovat veškeré pochody planety.

Vzkaz Davida Attenborougha

Jestli vám v záplavě špatných zpráv chybí naděje a vlídné slovo, pusťte si nový film Davida Attenborougha, který je dostupný ve videotéce Netflix. Čtyřiadevadesátiletý dokumentarista a přírodovědec v biografickém snímku vypráví, jak za svůj dlouhý život sledoval úpadek přírody. Nabízí ale řešení. Do sta let může být příroda zase divoká. Zdůrazňuje, že ještě není pozdě změnit náš životní styl a zachránit se.

Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník

Anebo si pusťte alespoň vzkaz od režiséra a scenáristy Zděňka Svěráka. Deník Aktuálně.cz pokračuje ve velkém speciálu věnovaném změnám klimatu a postupně ve videích dává prostor odborníkům i osobnostem veřejného dění, kterým hrozba oteplování Země není lhostejná. Zdeněk Svěrák byl prvním z nich.

Pálí nás klima - Zdeněk Svěrák (titulky) | Video: Aktuálně.cz

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONKomerční bankaVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

 

Právě se děje

před 9 minutami

V Čechách a na jihu Moravy teploty překročí ve čtvrtek 31 stupňů

Na většině území Čech a na jihu Moravy překročí ve čtvrtek odpolední teploty 31 stupňů Celsia, informoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle jeho předpovědi by tropické měly být i další dny, přičemž největší vedro má být v sobotu, kdy teploměr může ukázat až 35 stupňů Celsia.

Upozornění na vysoké čtvrteční teploty platí pro Prahu a Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj a jižní polovinu Jihomoravského kraje. Meteorologové v této souvislosti připomněli, že vedro představuje pro lidský organismus vysokou zátěž a hrozí při něm přehřátí a dehydratace. Doporučují proto omezit v poledních a odpoledních hodinách tělesnou zátěž.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Sněmovna schválila posílení pravomocí ČNB při řešení krizí

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Petříček odstoupil z pražské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Kritizuje narušení demokratické tvorby listiny či kšeftování s hlasy a trafikami

Zdroj: ČTK
Další zprávy