Brusel (od našeho zpravodaje) - Neziskové organizace podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) spolupracují ve Středozemním moři s pašeráky, kteří do Evropy vozí tisíce migrantů. Babiš to řekl v Bruselu před schůzkou lídrů zemí Evropské unie. Podle Babiše musí být prioritou EU boj proti "pašerákům, kteří vydělali miliardy eur". Zároveň dodal, že "to vypadá, že i neziskové organizace jsou součástí těchto struktur".
Neziskové a humanitární organizace podobná obvinění vždy tvrdě odmítaly. Poukazují na to, že jejich lodě pouze hlídkují ve Středozemním moři v mezinárodních vodách a zachraňují plavidla s běženci, kterým hrozí kvůli potopení smrt. Podobně moře stráží i lodě některých států EU.
Plavbu do Evropy od roku 2014 nepřežilo zhruba 15 tisíc běženců.
Proti Babišovu nařčení se ohradila organizace Lékaři bez hranic. Ředitel její české pobočky Pavel Gruber tvrdí, že organizace při záchranných operacích plně dodržuje mezinárodní právo. "Lékaři bez hranic s pašeráky nespolupracovali, nespolupracují a spolupracovat nebudou," řekl pro Aktuálně.cz Gruber.
Také mezinárodní centrála Lékařů bez hranic už dříve podobná obvinění označila za nesmyslná: "Lékaři bez hranic nemohou za to, že existují pašeráci, stejně jako nemůžeme za konflikty a hlubokou nerovnost, před kterými utíká řada lidí, které zachráníme." Podle organizace je jedinou alternativou k provozování záchranných operací "nechat lidi utopit".
Lékaři bez hranic mají ve Středozemním moři momentálně tým lidí na lodi Aquarius. Tu Itálie nedávno odmítla vpustit do svých přístavů a loď s více než 600 zachráněnými migranty nakonec doplula do Španělska.
Rozzlobení Italové
Babiš se ve svém vyjádření nejspíš inspiroval staršími tvrzeními některých italských činitelů, kteří tvrdili, že lodě humanitárních organizací s pašeráky přímo koordinují čas a místo, kde a kdy běžence na moři vyzvednou. Případně že za to přímo dostávají zaplaceno. Podle nich to přispívá k tomu, že se plavba do Evropy stává pro migranty atraktivnější, protože taková spolupráce vede ke snížení rizika.
Pro podobná tvrzení ale dosud nikdo nepředložil žádné důkazy. Sice je začalo prošetřovat několik italských prokurátorů, ale nic konkrétního nezjistili.
Z napomáhání pašerákům humanitární organizace už dřív obvinila i evropská agentura na ochranu hranic Frontex. Její šéf ale mluvil jen o tom, že pobyt lodí neziskovek ve Středozemním moři fakticky usnadňuje byznys pašeráků. Netvrdil, že by humanitární organizace byly součástí struktur organizovaného zločinu, jak ve čtvrtek naznačil Babiš.
VIDEO: The Aquarius (with orange hull) arrives in the Spanish port of Valencia. The 630 migrants whose rescue sparked a major migration row in Europe began disembarking various ships pic.twitter.com/pERu1yAFyX
— AFP news agency (@AFP) June 17, 2018
Premiéři či prezidenti zemí EU by se měli v Bruselu pozdě večer domluvit na opatřeních, která podle nich zajistí, že do Evropy už nebudou přes Středozemní moře připlouvat migranti. Podle návrhu závěrů summitu, který má Aktuálně.cz k dispozici, podpoří vznik záchytných center mimo území EU, například na severu Afriky. Do nich by měly lodě odvézt všechny žadatele o azyl, které zachrání na moři.
"V takových centrech bude možné rychle a bezpečně určit, kdo jsou ekonomičtí migranti a kteří lidé mají nárok na mezinárodní ochranu," stojí v návrhu závěrů, který se ještě může změnit.
Přemlouvání severní Afriky
Do EU dnes ve většině případů připlouvají lidé, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale hledají lepší životní podmínky. Ti by měli být z nově vzniklých záchytných center vráceni zpět do země svého původu. Uprchlíky, kteří skutečně mají nárok na azyl, by si pak měly rozdělit ty státy unie, které budou ochotné.
Otázkou je, jestli EU najde země, které na svém území budou chtít taková záchytná centra zřídit. Například Tunisko či Libye to už vyloučily. EU ale věří, že je přesvědčí slibem finanční pomoci nebo hrozbou omezení rozvojové pomoci.
Česko takový přístup podporuje. "Ilegální migraci musíme zabránit a to opatření je jednoduché, nesmí vyplout pašerácké lodě," říká premiér Babiš.
Pokrok z hlediska dohody na migraci nutně potřebuje německá kancléřka Angela Merkelová, které by jinak mohla vypovědět poslušnost bavorská CSU, sesterská strana jejích křesťanských demokratů (CDU). Merkelová chce uzavřít dohodu s Itálií či Řeckem, aby tyto země z Německa braly zpět migranty, kteří už se na jejich území dříve zaregistrovali.
Babiš tvrdí, že Česku Němci takovou dohodu nenabídli. Prý by ji ale stejně nepodepsal. Merkelová podle něj akceptuje fakt, že migranti do Evropy přicházejí, zatímco cílem Česka je, aby tento pohyb úplně ustal.
Pokud ale Merkelová nepodepíše podobné dohody se státy EU, Bavorsko hrozí zavřením svých hranic. To by nejspíš vedlo k řetězové reakci, kdy by hranice uzavřely i další země EU. Volný pohyb osob a zboží v rámci Schengenu by tak fakticky skončil, což by mohlo mít vážné následky pro ekonomiku zemí EU včetně Česka. Babiš označil uzavření hranic v unii za nepřijatelné.
Kvóty zatím nehrozí
Nová italská vláda populistických stran Hnutí pěti hvězd a Liga ale zatím odmítá přijímat zpět z Německa migranty registrované v Itálii. Místo toho chce, aby státy EU z Itálie povinně převzaly všechny migranty, včetně těch ekonomických.
Řím tak prosazuje zavedení mnohem dalekosáhlejších povinných uprchlických kvót, než jsou ty, které navrhla Evropská komise.
Česko a další země visegrádské čtyřky jakékoliv povinné kvóty odmítají. Jejich prosazení momentálně nehrozí, státy EU se ohledně nich nedokážou shodnout.
