Vědci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) přezkoumali pro potřeby studie laboratorní výsledky lidí, kteří od roku 2010 prošli krevními testy na přítomnost určitých protilátek. Zjistili, že až 110 tisíc Američanů může trpět nebezpečným alfa-gal syndromem. Přičemž jejich skutečný počet se kvůli obtížné diagnostice tohoto onemocnění může blížit až k několika set tisícům, odhaduje ve studii její autorka, veterinární lékařka Johanna Salzerová.
Hlavním původcem nemoci je klíště americké, jemuž se přezdívá "osamělá hvězda" kvůli bílé skvrnce na zádech připomínající vlajku Texasu, která má uprostřed modrého pole hvězdu. Onemocnění spočívá v přehnané imunitní reakci na sacharid alfa-gal. Ten se v krvi savců vyskytuje běžně, ale pokud se do lidského těla dostane přisátím klíštěte, může se proti němu rozvinout alergická reakce. Dotyční pak nemohou konzumovat červené maso. Ryby či drůbež jim nevadí.
Příznaky nemoci bývají rozsáhlé - zahrnují vyrážku, nevolnost, průjem, v nejhorším případě i anafylaktický šok, který může vést i k úmrtí. Lidé trpící tímto syndromem však při konzumaci červeného masa nemusí tyto symptomy pociťovat pokaždé. "Je to hodně rozporuplné. Takže to pro poskytovatele zdravotní péče představuje skutečnou výzvu," podotkla Salzerová ve studii, kterou zveřejnili minulý čtvrtek.
Američtí lékaři ale syndrom často neznají či nevědí, jak ho správně diagnostikovat, ukazuje další publikovaná studie. V ní vědci zjistili, že téměř 80 procent z 1500 dotázaných zdravotníků mělo o tomto onemocnění jen malé nebo žádné znalosti. Vědcům se navíc doposud proti němu nepodařilo najít léčbu. "Syndrom alfa-gal může být celoživotním onemocněním. Rozhodně je třeba o něm hovořit jako o důvodu, proč je prevence proti přisátí klíšťat tak důležitá," dodala.
Výzkumníci také upozorňují na to, že se v důsledku klimatické změny rozšiřuje teritorium, kde klíště americké žije. Původně se nemoc nejvíce vyskytovala na jihu a východě Spojených států. V poslední době ji vědci zaznamenali i v severních státech - jako například v Minnesotě nebo Wisconsinu. Stále častěji se podle řady výzkumů také dostává i mimo území USA, a to do Austrálie nebo Evropy.
V Česku se vyskytuje zejména klíště obecné, které může přenášet lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Obě onemocnění se ale svými příznaky i léčbou od sebe odlišují.
Podívejte se na video v úvodu článku, kde infektolog Milan Trojánek vysvětluje, která z nemocí se projevuje zarudnutím kůže či jaká z nich pak může skončit vážnými komplikacemi.
