Raketoplány bývaly vlajkovou lodí technického pokroku a chloubou Ameriky. Ovšem současnost je jiná. Bývalý astronaut je označuje za nejnebezpečnější vesmírná plavidla, která kdy člověk použil.
Mike Mullane kosmonautice obětoval mnohé. Prošel náročným tréninkem a nakonec se celkem třikrát zúčastnil vesmírné výpravy. I dnes, v šedesáti letech, by letěl znovu, jenže už ne jakýmkoli raketoplánem. A právě proto by neletěl vůbec.
Počet zájemců o lety je totiž tak velký, že konkurence nutí astronauty přehlížet technické nedostatky i potenciální nebezpečí vesmírných lodí. Přestože o nich vědí, neodváží se promluvit, protože by tím přišli o svou vesmírnou šanci. Mullane to popisuje ve vzpomínkové knize "Riding Rockets".
Záchranný systém nestačí
Kniha je plná humoru, ale neodpouští si ani vážně míněnou kritiku. Mullane, který opustil NASA v roce 1990, tvrdí, že raketoplány jsou skutečně nebezpečné zejména kvůli absenci záchranných systémů. Letuschopná jednotka, která by v případě zkázy raketoplánu donesla astronauty bezpečně na základnu, neexistuje. Katapultovací mechanismy jsou prý stejné jako u bombardérů z druhé světové války.
PŘEČTĚTE SI: Američané budou létat do vesmíru Sojuzem
Účinnější metoda umožňující opustit loď by prý zachránila posádku raketoplánu Challenger při výbuchu v roce 1986. Mullane ovšem připouští, že ani takový systém by to nedokázal v případě Columbie v roce 2003.
Astronauti chtějí létat, tak mlčí
Bývalý astronaut přesto tvrdí, že se lidé v NASA z první tragédie nepoučili a i později opakovali stejné chyby. Také samotní členové posádek podle něj o nebezpečí věděli, ale neodvážili se veřejně vystoupit.
"Přežil jsem, tak jako všichni v mé lodi a nikomu jsem se nesvěřoval. Chodil jsem okolo a bál se udělat cokoli, co by ohrozilo mou šanci dostat se znovu do vesmíru," píše Mullane. NASA prý odmítala o bezpečnostních problémech mluvit a nikdo z astronautů nebyl ochoten tabu prolomit.
Raketoplány posloužily, ale měly by odejít
Mullane už od dětství toužil cestovat do vesmíru a aby svého snu dosáhl, byl ochoten překonat mnohé, včetně ponižování během letecké přípravy. Sen se mu splnil a jako astronaut strávil celých 365 hodin na palubách raketoplánů Atlantis a Discovery. Od doby, kdy NASA opustil, napsal několik knih pro děti o kosmonautice a stále je jejím nadšeným propagátorem. Plně uznává zásluhy raketoplánů na výstavbě vesmírné stanice či zprovoznění Hubbleova teleskopu.
Ovšem, jak dává ve své knize najevo, nemůže se dočkat nahrazení raketoplánů modernější technikou. Očekává se, že tři zbývající raketoplány půjdou do důchodu v roce 2010 a Mullane to jen vítá. Věří, že nové vesmírné lodě budou bezpečnější.
