Napětí na jižním Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské státní tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly ostřelovaly ázerbájdžánské armádní pozice i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménský premiér Nikol Pašinjan na Facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly, a arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu.

"Autoritářský režim Alijeva obnovil své nepřátelské akce. Vyhlásil arménskému lidu válku," uvedl také na Facebooku Pašinjan s poukazem na vládu prezidenta Ilhama Alijeva. "My jsme na tuto válku připraveni," prohlásil arménský premiér.

V reakci na eskalaci napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií vyhlásil Náhorní Karabach stanné právo a mobilizaci všech mužů od 18 let, informuje TASS s odkazem na arménská média. Všeobecnou mobilizaci a stanné právo vyhlásila nedlouho poté také Arménie. Arménie i Ázerbájdžán svolaly mimořádné schůze parlamentu.

"Boje pokračovaly v noci (…) Klid zbraní není, boje pokračují a na některých místech se odehrávají dělostřelecké bitvy," citovala agentura TASS z pondělního prohlášení arménského ministerstva obrany. Terčem ázerbájdžánského ostřelování se prý stalo i hlavní město Náhorního Karabachu Stěpanakert.

Obyvatelé Stěpanakertu se uchýlili do krytů, všechny obchody jsou zavřené a na ulicích téměř nikdo není, neboť je neustále slyšet ostřelování, citoval Reuters filmovou režisérku Angelu Frangjanovou, která ve městě žije. Stěpanakert je od fronty vzdálen několik desítek kilometrů.

Nuž nese část munice v ostřelovaném městě Martuni. | Foto: Reuters

Podle představitelů neuznané Náhorně-karabašské republiky přišlo od začátku bojů o život už 59 vojáků a téměř 200 bylo zraněno. Podle agentury AFP bylo navíc zabito pět ázerbájdžánských civilistů a dva arménští. Ázerbájdžán své ztráty oficiálně neoznámil.

Dělostřelecké boje potvrdilo také Baku. "Od rána 28. září arménské jednotky ostřelují město Terter," uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu. Město leží na ázerbájdžánském území při hranici s Náhorním Karabachem a je plně pod kontrolou Ázerbájdžánu. Již během neděle ministerstvo hlásilo "intenzivní ostřelování" pozic ázerbájdžánské armády ze strany Arménie.

Později Ázerbájdžán oznámil, že jeho vojska obsadila strategicky důležité výšiny nad vesnici Talyš, která je pod správou Náhorního Karabachu. Již v neděli Baku informovalo o získání kontroly nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail.

Arménie jakékoli ázerbájdžánské územní zisky ještě v neděli popřela a označila za provokaci. Podle pondělního vyjádření mluvčí arménského ministerstva obrany nicméně jednotky Náhorního Karabachu "získaly zpět ztracené bojové pozice". O jaké území se jednalo, mluvčí neupřesnila.

Arménský parlament v pondělním prohlášení odsoudil to, co nazval "totálním vojenským útokem" Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach, který podle něj podporuje Turecko. Podle zákonodárců může zapojení Ankary do konfliktu destabilizovat region. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí zopakoval svou bezpodmínečnou podporu Baku a vyzval současně k navrácení okupovaných území Ázerbájdžánu.

"Mezinárodní společenství by mělo podniknout aktivní kroky k zastavení nejen ázerbájdžánské agrese, ale i tureckých ambicí zapojit se do konfliktu, který povede k destabilizaci regionu," uvedl předseda parlamentu Ararat Mirzojan.

Spor o žoldáky ze Sýrie

Arménie a Ázerbájdžán se v době nynější eskalace bojů v oblasti Náhorního Karabachu vzájemně obviňují z dovozu žoldnéřů ze Sýrie. Arménský velvyslanec v Rusku uvedl, že Turecko dopravilo do Ázerbájdžánu tisíce bojovníků ze severní Sýrie, informovala agentura Interfax. Baku naopak tvrdí, že mezi padlými na arménské straně jsou nájemní vojáci z řad etnických Arménů ze Sýrie i dalších zemí.

"Podle našich informací bylo v poslední době Tureckem přemístěno ze Sýrie do Ázerbájdžánu kolem 4000 bojovníků," uvedl ambasador Vardan Toganjan s tím, že je složité určit národnost těchto bojovníků. Přesun se podle něj odehrál charterovými lety do ázerbájdžánské exklávy Nachičevan, která hraničí s Tureckem a od zbytku Ázerbájdžánu ji odděluje území Arménie i neuznané Náhorně-karabašské republiky. Ázerbájdžán informace arménského diplomata popřel.

Příměří žádá Evropská unie, papež i Rusko

Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. "Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí," citoval Putina Kreml.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se v neděli k situaci vyjádřil na Twitteru: "Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo."

Související

Karabach volil prezidenta. Změn se nedočká

Turecko se v konfliktu postavilo na stranu Ázerbájdžánu a vybídlo Arménii k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu poskytnout pomoc. "Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít," sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle agentury TASS se shodli na nutnosti co nejrychlejšího ukončení bojů a stabilizace situace.

"Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit," řekl Erdogan a dodal, že Turecko stojí "všemi prostředky a celým srdcem" na straně Ázerbájdžánu.

Mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella řekl, že eskalace bojů v Náhorním Karabachu je silně znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné. "Vysoký představitel Josep Borrel telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit," řekl mluvčí Peter Stano, kterého citovala agentura AFP.

Spor od roku 1988

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem panuje dlouhodobý spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si vyžádala podle odhadů na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.