Menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány v Bransfieldově průlivu, což je asi 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.
V blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek a mikrodesek, což vede k poměrně častým otřesům. V posledních třech měsících jich ale podle chilských vědců bylo až nezvykle mnoho.
"Většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně," uvedlo středisko.
Zemětřesení jsou tak častá, že samotný průliv, který se dříve rozšiřoval o zhruba sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně, uvedlo středisko. Ředitel střediska Sergio Barrientos poznamenal, že rozpínání dosahuje zhruba dvacetinásobku původního stavu, což znamená, že se ostrovy stále rychleji vzdalují Antarktickému poloostrovu.
Poloostrov je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a vědci pečlivě sledují dopad měnícího se klimatu na jeho ledovce. Klimatolog Raul Cordero ze Santiagské univerzity řekl, že zatím není jasné, jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají. "Neexistují důkazy svědčící o tom, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic," uvedl Cordero.
