Analýza - Srbský parlament v pondělí večer schválil těsnou většinou novou srbskou vládu. Zemi společně povládne proevropská koalice demokratických stran v čele s prezidentem Borisem Tadičem se socialisty a zástupci etnických menšin.
Premiérem se stal bývalý ministr financí Mirko Cvetkovič.
Hlavním cílem vlády bude přiblížení země k Evropské unii. Ani nový kabinet ale neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova.
Srbsko se vyhnulo mezinárodní izolaci, do které by se dostalo, pokud by vládli nacionalisté. K moci se naopak vracejí socialisté, kteří jsou spojováni s postavou prezidenta Slobodana Miloševiče. Účast ve vládě je pro ně příležitost k rehabilitaci.
Miloševičovi lidé se vracejí
Nová vláda vzešla z výsledků předčasných voleb, které následovaly poté, co se kvůli sporům o směřování země a přístup k nezávislosti Kosova rozpadla koalice vedená Vojislavem Koštunicou.
Sestavit vládu chtěli jak vítězní radikální nacionalisté, tak proevropské strany. Rozhodující roli hrála Socialistická strana Srbska, kterou v devadesátých letech zakládal bývalý prezident Slobodan Miloševič a která stála u vypuknutí balkánských válek.
Socialisté se po spojení s demokraty mohou rehabilitovat, získat mezinárodní uznání a vstoupit do Socialistické internacionály, o což stojí. "Nechtějí zůstat v izolaci jako čeští komunisté," říká specialista na Balkán z Ústavu mezinárodních vztahů Filip Tesař.
Socialisté se také snažili využít výhodné vyjednávací pozice a získat co nejsilnější postavení ve vládě a další pozice ve státní správě. Vůdce socialistů Ivica Dačič bude prvním místopředsedou vlády.
Celkem má nová vláda 25 ministrů a čtyři místopředsedy.
Vláda se opírá o těsnou většinu a právě spolupráce proevropské demokratické koalice a socialistů bude pro fungování vlády zásadní.
Jednotlivé strany koalice sestávají z několika menších stran. "Když to hodně přeženu, je to jako kdyby u nás zasedli ve společné vládě komunisté a ODS," říká Matyáš Zrno z Občanského institutu, který se situací na Balkáně dlouhodobě zabývá.
Ve vládě zasednou i zástupci muslimů, kteří však pravděpodobně zůstanou loajální a neměli by způsobit rozkol vlády.
| Čtěte blog Matyáše Zrna: Směje se Milošević z hrobu? Socialisté se v Srbsku vrací k moci... |
Tvrdá opatření proti Kosovu nebudou
Premiér nové vlády, bývalý ministr financí Mirko Cvetkovič, vyhlásil, že nová vláda nikdy neuzná nezávislost Kosova a "bude využívat všechny diplomatické možnosti, aby nezávislosti jihosrbské provincie bránila".
Oslovení experti na Balkán však nepředpokládají, že by Srbsko přistoupilo k výraznějším opatřením, jakými by bylo například blokování hranic nebo zastavení energetických dodávek. S největší pravděpodobností nehrozí ani vyhrožování vojenským zásahem.
Silnými výroky si vláda na své straně bude chtít udržet veřejné mínění. Srbská společnost je jednoznačně proti nezávislému Kosovu.
Kabinet si zároveň bude chtít zachovat vliv v těch částech Kosova, které obývá srbská menšina.
Priorita: Vstup do EU
Hlavním cílem vlády však bude příprava země na vstup do Evropské unie.
Otázkou zůstává, jak bude nový kabinet přistupovat k zatčení Radovana Karadžiče či Ratka Mladiče, které stíhá haagský Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii kvůli obviněním z válečných zločinů.
Právě zadržení těchto obviněných si Evropská unie dlouhodobě klade jako podmínku vstupu Srbska do vlastních řad. Srbskou vládu Unie obviňuje, že pro zatčení nedělá dost. V poslední době EU nicméně svůj postoj zmírňuje.
Podle oslovených odborníků na Balkán může nová vláda postupovat o něco odvážněji, po tvrdých krocích vůči obviněným však patrně nesáhne. Nová ministrně spravedlnosti Snežana Malovičová už nicméně uvedla, že zatčení obviněných z válečných zločinců "je prioritní".
Proti zatýkání je armáda. K vyrovnání se s minulostí by mohla přispět její reforma, případně proměna tajných služeb a policie.
Ministerstvo vnitra však povede Ivica Dačič, vedoucí představitel socialistů, kteří jsou spojeni s Miloševičovou érou.
Čtěte také:
