Na druhou misku vah lze však přiložit: Snad žádná komise nezačínala s tak špatně napsanými notami.
Tým komisařů, do něhož Česko nominovalo expremiéra Vladimíra Špidlu, totiž nastoupil do EK v době vrcholícího boje o Evropskou ústavu.
Po francouzském a následně nizozemském "Ne" ústavní smlouvě na dlouhé měsíce unijní život zamrzl. Ani šéfové států a vlád nedokázali říci, kam by se vlastně měla unie dál ubírat.
Slabost nebo pragmatismus?
"Život EU se jakoby zastavil. Dlouhé měsíce nebyla vůle řešit klíčové věci, průchozí byly spíše drobné návrhy," soudí John Palmer ze Střediska evropské politiky. "Můžeme komisi vyčítat nedostatek vize. Ale je otázka, jestli ta pasivita spíše nebyla pragmatickým chováním."
Podobné zpomalení zažila Evropa i v 70. letech, kdy se bojovalo o vstup Velké Británie do společenství. A vlastně i nedávno, když politici na summitu v Bruselu v zimě 2003 odmítli schválit návrh ústavní smlouvy. "I tehdy se mluvilo o obrovském debaklu, konci integrace. Za pár měsíců byla ústava na stole znovu a státníci ji - jemně upravenou - bez potíží schválili," připomíná europoslanec Jan Březina.
Po více než půl roce od "Ne" v nizozemském plebiscitu se scénář opakuje.
José Barroso se minulý týden pokusil již napůl odepsaný dokument znovu položit na stůl. Při návštěvě Prahy představil strategický plán Evropské komise, jímž chce jeho tým začít lidem lépe vysvětlovat, proč je vlastní norma tolik důležitá. Více o Barrosově plánu ZDE.
Bolavé místo: Jak zaujmout lidi
Pokud se na něčem analytici shodují, pak je to právě malá schopnost předávat "unijní" do běžného života; přiblížit Brusel a jeho instituce normálním lidem. To má v komisi na starosti Švédka Margot Wallströmová, komisařka pro vnější komunikaci.
Sama přiznává, že zbořit odpor většiny k unijním zprávám se jí zdaleka nedaří, jak si představovala. "Nejtěžší je vzbudit zájem mladých. Což je trochu paradox, protože právě mladí lidé jsou prakticky ve všech zemích tou skupinou, která má nejvíc proevropské postoje," řekla v rozhovoru pro European Voice Wallströmová.
Ekonomové vesměs chválí...
Úspěch si pak Barroso a jeho tým připsali zejména u ekonomických expertů.
"Tato komise se dá určitě označit jako propodnikatelská," řekla Hospodářským novinám například Ann Mettlerová z Lisabonské rady, sdružení ekonomů v Bruselu. "Jejich snaha zjednodušit legislativu a nedávné kroky k odstranění přebytečné regulace jsou rozhodně úspěchem. je vidět, že komise drží své slovo," dodala. Omezení byrokracie totiž bylo jednou z priorit José Barrosa. Více o návrhu omezit byrokracii ZDE.
Poté, co se vymanila z defenzivy, hodnotí Barrosovu komisi kladně i europoslanec Jan Zahradil (ODS). "Komise se půl roku hledala. Ale pak se chytila a hlavně - nasadila docela liberální politiku," říká. "I když - jsou tu katastrofy, jako třeba nová chemická legislativa REACH." Více o REACH čtěte ZDE.
Špatné vysvědčení nedávají odborníci ani českému zástupci v EK Vladimíru Špidlovi. Byť se nestal miláčkem médií - už kvůli své nechuti odložit na tiskových konferencích mateřský jazyk.
...a chválí se i Špidla
"Špidla je výborný komisař. A neříkám to jen proto, že mluvím s českým deníkem," tvrdí slovenská europoslankyně za KDH Anna Záborská, která předsedá výboru pro ženská práva a rovnost pohlaví. "Jeho prioritou je rodinný a pracovní život žen, což je i téma mého výboru. Spolupracuje se nám opravdu skvěle."
Špidlu chválí i Ann Mettlerová: "Podniká velmi dobré kroky pro podporu vytváření pracovních míst," soudí ekonomka.
Ostatně - nedávno se v Praze pochválil i sám Špidla: "Byl jsem to já, kdo přinesl na evropskou úroveň téma demografického stárnutí v EU a změn, které s tím souvisejí. Je zřejmé, že se moje téma stalo jednou z asi pěti hlavních priorit."
