Tak by se dala shrnout dnešní schůzka ministrů zahraničí zemí Evropské unie, kteří znovu jednali o podobě rozpočtu EU na léta 2007 až 2013.
Šéfové diplomacií opět neměli na stole konkrétní návrhy, a tak se pouze navzájem ubezpečili, že mají všichni zájem na tom, aby finanční perspektiva unie vznikla do konce letošního roku.
Návrh? Možná do tří týdnů
Konkrétní výsledek však je. Britský ministr zahraničí Jack Straw, jehož země nyní unii předsedá, uvedl, že první číselný návrh rozpočtu - kompromisní varianty schůdné pro co největší počet členských zemí - položí na stůl před 7. prosincem.
"Dohoda je možná až na poslední chvíli v prosinci. Tedy pokud budou všechny strany ochotny ke změnám," prohlásil Straw.
Věří, že Británie dokáže předložit finanční vizi, která projde. "Pokud může být dosaženo dohody, tak to bude dohoda na nejvyšší úrovni," řekl Straw ve zjevné narážce na vysoce očekávaný summit EU, který se odehraje 15. a 16. prosince v Bruselu.
Jednání podle něj vyžaduje, aby se všechny strany připravily k ústupkům.
Britský ministerský předseda Tony Blair již dříve naznačil, že se ostrovy nebudou bránit ani otevření citlivé otázky britské slevy.
Více o britské slevě ZDE.
Chystání na ústupky
Ochotu k ústupkům vyjádřili i vlivní Poláci. Právě jejich neústupnost při chystání ústavní smlouvy EU nadlouho zablokovala jednání. Poláci byli přesvědčeni, že systém hlasování takzvanou dvojí většinou pro ně není výhodný, návrh tehdy vetovali a na dlouhé měsíce jednání - o nyní znovu mrtvém dokumentu - zamrzlo.
Novopečený polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz prohlásil, že něco takového by se nemělo opakovat. "Rozpočet EU na příští rok z polského pohledu není špatný," uvedl premiér v ranním rozhovoru pro Polský rozhlas.
Velké spory se dají očekávat při rozhodování, jak naložit s penězi na rozvoj zaostalých regionů, které putují do evropských fondů. Česko, Slovensko či Maďarsko ostře odmítají poslední návrhy Evropské komise, aby se 60 procent peněz určených na podporu chudších zemí a regionů investovalo do prorůstových opatření. Tedy na vědu, výzkum, vzdělávání či podporu špičkových technologií.
"Naše pozice je, že taková změna by byla výhodná pro staré členské země EU. Ale nikoli pro nováčky," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda.
O českých pozicích čtěte ZDE.
